Má český přístav v Hamburku smysl? Firmy váhají
„V současné době Ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest především jedná se zástupci Hamburg Port Authority a města Hamburk o možnostech pronájmu nových přístavních území v oblasti Hamburku,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Podle něj je cílem získat nejvýhodnější podmínky, za kterých by byl pro ČR projekt realizovatelný.
Vyjednávání se zástupci hamburského přístavu nicméně nevysvětluje to, proč úřad s návrhem opakovaně neprošel přes projednání v českém kabinetu. Podle oslovených expertů seznámených s jednáním vlády jde spíš o problém, že se ministerstvu zatím nepodařilo přesvědčit premiéra Andreje Babiše, že projekt výměny území a opětovného nastartování skomírající plavby na Labi dává ekonomický smysl.
Úprava Kuhwerder Hafen, který se nachází níže po proudu Labe než dvojice přístavů Moldauhafen a Saalehafen, totiž bude pro uvedení do provozu potřebovat miliardovou investici. Aby mohl v budoucnu sloužit například pro překládku velkých strojírenských výrobků směřujících na stavbu nových reaktorů dukovanské jaderné elektrárny, vyjednává stát s logistickými firmami podobu PPP projektu, kterým by obnovu přístavu financoval.
„Předpokládáme náklady na přípravu a zprovoznění plochy k účelům přístaviště a nebo malé výroby na tři až 3,5 miliardy korun,“ uvedl výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky Petr Rožek. Dodal, že mezi členy svazu se zájem o možnost využití přístaviště objevil. Svaz, byť s ministerstvem podepsal memorandum a bránit přípravám PPP projektu nechce, svoje členy nabádá k velké opatrnosti. Tedy, aby záměr do detailu propočítali. Cílem je, aby bylo dopravci skutečně využíváno, a zabránilo se tomu, že vznikne další centrum služeb, kterých je už v Hamburku dostatek, byť tentokráte s českou vlaječkou.
„Kontejnerové firmy jsou v Hamburku čtyři, překladiště velkých kusů tam jsou minimálně dvě. Jediné, co tam je jen jednou, je překladiště uhlí, což stejně nevyužíváme, a vodíku,“ uvedl Rožek.
Vybudovat terminál na přepravu nebezpečného materiálu, jako je i zmiňovaný vodík, se na českém území nejspíš stejně nepodaří prosadit, kvůli blízkosti zástavby nebo budově Labské filharmonie, která se nachází asi kilometr vzdušnou čarou od vyhlédnutého přístavního území.
Bude 140 centimetrů v Labi?
Dalším problémem je skomírající doprava po Labi do Česka. Ta je v současnosti na velice nízkých hodnotách a většina tuzemských rejdařů kvůli stabilitě vodní cesty raději s loděmi podniká v zahraničí. Protože ale část z nich čerpala dotace na obnovu flotily, musí nějakou část přeprav do Česka uskutečnit. Přivážejí například vstupní materiály pro chemickou výrobu a ven z Česka zejména železný šrot, odpady a kůrovcové dřevo.
Přeprava dřeva už je ale jednoznačně na ústupu s tím, jak byla kůrovcová kalamita překonána. Zbývá tak především transport takzvaných nadrozměrů, tedy velkých strojírenských výrobků, které nejde zejména kvůli podjízdným výškám mostů přepravovat po silnici a železnici.
Kvůli zachování těchto přeprav jednalo Česko s německou stranou dlouhodobě o takzvané Česko-německé smlouvě o Labi, ve které se obě strany zavázaly, že budou dlouhodobě udržovat alespoň 140centimetrovou hloubku pro ekonomicky efektivní nákladní plavbu.
Podle mluvčího českého ministerstva Františka Jemelky už loni Německo dokončilo obnovu říčních výhonů, což jsou malé hrázky zvyšující hloubku řeky v plavební dráze, pod městem Aken v Sasku-Anhaltsku a letos by měly být hotové obdobné práce ve Wahrenbergu. „Práce na německé straně probíhají a další jsou připravované. Německá strana se zaměřuje zejména na udržování a stabilizaci plavební dráhy, a to v souladu s národním strategickým dokumentem SRN „Gesamtkonzept Elbe“ (Celkový koncept Labe),“ uvedl Jemelka.
Na české straně pak je nejhorší situace na úseku pod Střekovským jezem u Ústí nad Labem. Nedostatečnou výšku Labe zejména v letních měsících chce Česko vyřešit výstavbou plavebního stupně v Děčíně. Jen procesem EIA, tedy posouzením vlivu stavby na životní prostředí, se nepodařilo projít zhruba dvacet let. Další pokus, tedy předložení nové dokumentace EIA, chce Ředitelství vodních cest stihnout do začátku léta.