Keňský prezident William Ruto v červnu loňského roku oznámil, že země chce snížit obrovský státní dluh skrze nové daně na potraviny a další spotřební zboží. Jen pár dnů na to ale v Keni propukly obrovské protesty, které prezidenta přinutily své plány revidovat. Odnesla to dokonce i značná část tehdejší keňské vlády, která byla nahrazena, píše německý portál . Situace v Keni ale následně inspirovala i obyvatele okolních států, a to včetně Ghany, Ugandy či Nigérie. Nešlo sice o reakci na konkrétní daňové změny, ale obyvatelé těchto zemí se snažili upozornit na neúměrně rostoucí životní náklady. Protesty se mimo jiné zaměřovaly i na obrovskou nerovnost, která je pro africké země dlouhodobě příznačná. Nůžky se čím dál rychleji rozevírají Propast mezi bohatými a chudými se ale zvětšuje nejen v Africe. Zpráva nevládní organizace Oxfam ukazuje, že z globálního pohledu 60 procent nejméně majetných osob od roku 2020 odepsalo více než 20 miliard amerických dolarů. Miliardáři přitom ve stejném období zbohatli a jejich jmění narostlo o 3,3 bilionů dolarů. Zpráva organizace Oxfam proto dochází k tomu, že bohatství nejbohatší vrstvy vzrostlo od roku 2020 až třikrát rychleji než míra inflace. Řešením je podle této společnosti takzvaná daň z bohatství. S tímto konceptem v minulosti přišla třeba i Brazílie. Její zástupci na jednání skupiny G20 navrhli, že státy po celém světě by přistoupily k zavedení nové daně pro superbohaté ve výši 2 procent jejich majetku. Takto získané prostředky by měly následně přerozdělovat mezi ty nejchudší, což by podle navrhovatelů mělo zajistit udržení sociálního smíru ve společnosti. Proti se ale postavili zástupci Spojených států amerických a Německa. „Abychom mohli s nerovností bojovat, musíme se zaměřit na procesy, které tuto nerovnost způsobují. Daň z bohatství je nástroj, který jsme pro řešení problému navrhli. Je nám ale jasné, že stát se toho musí mnohem více,“ říká ekonom Aroop Chatterjee z univerzity v Johannesburgu. V centru pozornosti JAR Jihoafrická republika je zemí, kde je příjmová nerovnost ve společnosti mezi všemi státy světa největší. Zpráva britské poradenské společnosti Henley & Partners ukazuje, že zde má žít více než 37 400 dolarových milionářů. To je mimo jiné více než čtvrtina všech milionářů v rámci celé Afriky. Každý desátý africký dolarový milionář přitom žije v Johannesburgu. Oblíbené je také Kapské Město. Podle odborníků by se počet milionářů v Africe měl do roku 2033 zvýšit až o 65 procent. S tím však bude akcelerovat rostoucí sociální napětí. Jiní odborníci ale upozorňují i na negativa, která s takovou daní souvisí. Existuje totiž riziko, že nejbohatší vrstva společnosti najde možnost, jak se daňové povinnosti vyhnout. Ve hře jsou také daňové úniky. Bohatí zároveň dokážou svůj majetek poměrně rychle přesouvat mezi jednotlivými zeměmi. V rámci Afriky navíc platí, že k nejbohatším se řadí hlavně politici. I proto bude skutečné prosazení takové daně poměrně obtížné. Jak ale ukazují loňské volby v Senegalu, nemělo by to být nereálné. Tehdy totiž zvítězila levicově orientovaná politická strana, a to s poměrně velkým náskokem, uzavírá DW.