Nová povinnost vyplynula z loni zveřejněných zásad regulace invazních nepůvodních druhů. Krajské úřady nyní v návaznosti na to vydávají závazná opatření. Majitelé pozemků musejí bolševník hubit vyrýváním nebo aplikací herbicidů. U již vykvetlých rostlin je nařízeno květenství odstřihnout a spálit. Na místě výskytu pak majitelé musí dalších 10 let sledovat, zda se tam bolševník znovu neobjeví. Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu, knížeti Metternichovi ho v roce 1862 věnoval ruský car Alexandr I. Už roku 1877 ale bolševník zplaněl. „Kraje získávají mocný nástroj v boji proti bolševníku. Doteď byly obce bezbranné, když se bolševník objevil na soukromých pozemcích, nemohly jej tam likvidovat. Nyní mohou majitele upozornit, a pokud ten nekoná, můžou mu vyměřit pokutu a bolševník samy zlikvidovat,“ popisuje Jan Pergl z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd ČR. Pozor na semena Bolševník dorůstá výšky až pěti metrů. Zásadní je zamezit produkci semen a jejich dalšímu šíření do krajiny. Zákon říká, že pokud někdo zavleče, vysadí nebo šíří nepůvodní druh z unijního seznamu invazních druhů, tedy i bolševník velkolepý, například tak, že umožní jeho šíření semeny, dopouští se přestupku. „Penalizace pokutami je sice poslední možností řešení, ale zákon na ni v tomto směru pamatuje,“ zmínila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Jako první již opatření proti bolševníku vydal Liberecký kraj, připojuje se Středočeský kraj a Praha. Příští rok by nařízení mělo platit v celé zemi. Cílem je zbavit se bolševníku v celém Česku. Zatím jej ničily především samosprávy a kraje na veřejných pozemcích, což ale k naprostému vymýcení nestačí. I když se rozšíření bolševníku v Česku snížilo, stále roste ostrůvkovitě na většině území republiky. „Když jsme objížděli zhruba 600 lokalit, kde byl v minulosti bolševník hlášen, tak jsme zjistili, že vymizel jen ze čtvrtiny míst,“ upozornil Pergl. Liberecký kraj lidi dokonce vyzval, aby hlásili, kde bolševník spatřili, aby mohl rychleji zakročit. To sice není povinnost, ale ministerstvo životního prostředí výzvu kraje vítá. „S ohledem na potřebnost těchto dat je hlášení nálezů bolševníku velmi vhodné. Vlastníci pozemků a veřejnost mohou za tímto účelem využít aplikaci iNaturalist.cz ,“ uvedla mluvčí resortu. Zničí vše ostatní „Bolševník dokáže postupně vytvořit tak hustý porost, že zahluší všechno ostatní. Zbytek rostlin nemá dost světla, živin a postupně odumírá,“ popsal liberecký radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). „Bohužel dříve jej například v oblasti Železnobrodska zkoušeli pěstovat jako krmivo pro dobytek, neboť má hodně zelené hmoty. Odtud se pak u nás rozšířil dál,“ dodal. Invazní druhy Evropská unie vyjmenovává celkem 88 druhů invazivních zvířat a rostlin, které se nesmějí chovat, pěstovat, prodávat, převážet ani množit. Je mezi nimi třeba sršeň asijská, mýval severní, želva nádherná, husice nilská. Z rostlin netýkavka žláznatá či pajasan žláznatý, který bude zřejmě brzy následovat bolševník a bude přikázána jeho plošná likvidace i na soukromých pozemcích. Pajasanu se daří v teplých oblastech jižní Moravy a Polabí, dříve byl oblíbenou dřevinou pro městské výsadby. Potlačuje původní vegetaci a je slabě jedovatý. Riziko bolševníku spočívá i v tom, že obsahuje fototoxické látky, které v kombinaci se slunečním zářením způsobují puchýře a popáleniny na kůži. „Listu jsem se jen dotkl rukou. Zpočátku to nebolelo, ale pak se udělal velmi bolestivý puchýř. Vracel se mi ještě druhý rok, zbyla po něm velká pigmentová skvrna,“ popsal účinky bolševníku botanik Pergl. Bolševník v této části roku kvete, použití herbicidu tedy již ztrácí smysl – silně klíčivá semena totiž přežijí. Doporučuje se celé květenství useknout, odnést v igelitovém pytli a spálit. Rostlina plodí jen jednou za život, zbytek bolševníku tak může na místě zůstat. Mladé plodnice je dobré buď hubit chemicky, nebo přeseknutím kořene rýčem 10–15 cm pod zemí. Vždy je ale třeba pracovat s ochrannými pomůckami, rukavicemi a obličejovým štítem. Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu, v českých zemích byl poprvé vysazen knížetem Metternichem roku 1862 v zámeckém parku Kynžvart. Knížeti jej předtím věnoval ruský car Alexandr I. na Vídeňském kongresu. Už roku 1877 ale bolševník zplaněl a z Kynžvartu se šířil dál. Dodnes jsou Karlovarský a Plzeňský kraj místy s jeho nejsilnějším výskytem.