Zatímco výroba jednoho jednocentu vycházela zhruba o 4 centy více, než jaká byla jeho nominální hodnota, v případě pěticentu je rozdíl ještě markantnější. Čistá ztráta u nikláku totiž dosahuje dokonce na 9 centů, píše portál CNN . Důvodem ještě výraznějšího rozdílu v nominální a výrobní hodnotě amerického pěticentu spočívá v surovinách. Niklák je totiž ze 75 procent složený z mědi a z 25 procent z niklu. Při pohledu na světové trhy jde však o kovy, jejichž ceny od roku 2016 výrazně vzrostly. Tím se niklák odlišuje od jednocentové mince, která se vyrábí převážně ze zinku. Mincovna ve Filadelfii, která má ražbu amerických mincí na starosti, se snaží náklady na výrobu pěticentu snížit. Expert Mark Weller z organizace Americans for Common Cents dokonce tvrdí, že mincovna uvažuje i o tom, že připraví nový návrh nikláku, jehož výroba bude proti současnosti výrazně levnější. Weller zároveň dodává, že vizuální podoba nového nikláku by měla být stejná jako v současnosti. Návrh by mohl být připravený do jednoho roku a cílem je, aby se náklady na výrobu jednoho pěticentu stlačily pod hranici 5 centů. I kdyby se ale podařilo snížit výrobní cenu nikláku, náklady spojené s administrativou a distribucí stále činí 2,8 centů. Je také otázka, jestli takové snahy mají vlastně smysl. Hotovost totiž preferuje stále méně Američanů, a naopak podobně jako v Evropě dramaticky roste popularita bezhotovostních plateb. Pokud už někdy Američané hotovost využívají, většinou jde o papírové bankovky. Na konec nikláku to nevypadá Spojené státy americké nejsou jediným státem, kde debaty o zrušení drobných mincí probíhají. Podobný osud v minulosti potkal také jednocenty a pěticenty v Austrálii. I v Česku došlo před několika lety ke zrušení haléřů a dnes si na ně vzpomene už jen málokdo. Ekonom David Smith se ale domnívá, že nějakou dobu ještě potrvá, než se USA s niklákem skutečně rozloučí. „Nostalgie jej ještě udrží při životě,“ říká vášnivý sběratel mincí a bankovek. Zastánci hotovosti také říkají, že čistě bezhotovostní ekonomika by nejvíce zasáhla nízkopříjmové domácnosti. „Poplatky, které jsou s ní spojeny, nakonec zaplatí vždycky spotřebitel. Naopak to nahrává bankám,“ doplňuje Mark Weller. Podle něj bude ústup od nikláku ve skutečnosti jen pomalý. Jeho slova potvrzuje nedávný výzkum banky v Richmondu. Ten ukázal, že kdyby po jednocentech z trhu zmizely i americké pěticenty, zaplatili by američtí spotřebitelé každý rok o 56 milionů amerických dolarů více, než pokud by mince stále existovaly, uzavírá CNN. Základní mince v oběhu v USA Nominální hodnota Název (anglicky) Český překlad / běžné označení Materiál (přibližně) Typické motivy 1 ¢ Penny cent, lidově penny měď-plátovaný zinek portrét Abrahama Lincolna (od 1909) 5 ¢ Nickel niklák (mince o pěti centech) slitina mědi a niklu Thomas Jefferson, Monticello 10 ¢ Dime dime (deseticentovka) slitina mědi a niklu Franklin D. Roosevelt 25 ¢ Quarter (Quarter Dollar) čtvrtdolar, čtvrťák měď-nikl George Washington; různé série (státy, národní parky, ženy USA) 50 ¢ Half Dollar půldolar měď-nikl John F. Kennedy $1.00 Dollar Coin jednodolarová mince, dolar slitina mědi, zinku a manganu různé motivy (Sacagawea, prezidentská série aj.)