Před čtyřmi lety, když začala pandemie koronaviru, potkala Teresa svého současného manžela Petra. Situace je přinutila, aby se společně zavřeli v domě na vesnici nedaleko Českých Budějovic. „Přivezla jsem hrnce a kočku a už jsem tady zůstala,“ říká herečka, jak přišla ke svému současnému domovu. Nemovitost objevil před lety Petr, jemuž se nemovitost líbila. Věděl, že se dům v minulosti prodával, ale cena byla tenkrát vyšší, než kolik byl ochotný za něj dát. Jednou jel náhodou kolem a viděl před domem zaparkované auto. Osmělil se a vešel dovnitř. Bývalá majitelka se tenkrát zrovna chystala podepsat smlouvu s realitní kanceláří, která měla nemovitost znovu nabídnout. „Zeptal jsem se, jestli smlouvu už podepsala, a ona řekla, že ještě ne. Proto jsem ji požádal, aby mi objekt ukázala,“ popsal Petr způsob, jakým k domu přišel. S bývalou majitelkou si plácli. Dům sice nebyl v dobrém stavu a vyžadoval rozsáhlou rekonstrukci, přesto bylo sochaři jasné, že je to správné místo. „Nemovitost stále naštěstí už přesně tolik, kolik jsme měli,“ zavzpomínal Petr na shodu náhod, díky níž dnes v obci bydlí. „Nechceme si brát půjčky a úvěry, chceme v tomto zůstat svobodní. Řekli jsme si proto, že máme dům, na němž budeme pracovat do konce života,“ míní Petr a hodlá příští rok opravit vstupní bránu a udělat nové omítky. „Mě to tady velmi baví, protože zde člověk zapomene na shon a potíže, které má v konzumním světě,“ říká Teresa. Život na vesnici ji vyhovuje, i když dojíždí za prací do Jihočeského divadla, kde je ve stálém angažmá. Z hospody je dnes ateliér Objekt byl původně venkovskou hospodou a přes pozemek vedla úvozová cesta na vrch Kluk, který je mezi místními oblíbeným místem na pěší procházky. Přední část stavení je o něco mladší než zbytek a pochází přibližně z dvacátých let minulého století. Zadní část, kde dnes stojí ateliér, je přibližně o třicet let starší než zbytek, byla postavena nejspíše na konci devatenáctého století. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí, kdy se napřed opravilo první patro. Později se ještě dva roky rekonstruoval Petrův ateliér, který stojí v místě bývalého hospodského sálu a garáže. Teresa Schel (44) Od roku 2004 je členkou Jihočeského divadla v Českých Budějovicích . Ztvárnila celou řadu rolí v televizních seriálech (Dáma a Král, Specialisté, Atentát, Místo zločinu Plzeň, Policie Modrava). V ýrazně na sebe upozornila v roli Alenky v Soukromých pastech v epizodě Smím prosit o lásku (2008), princezny Beatrice v pohádce O království z nudlí a štěstí bez konce (2009) a taky rolí Darii v úspěšném seriálu Cirkus Bukowsky (2013). Největší popularitu jí přinesla role Jany Ráčkové v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 , kde si zahrála společně se svým dvojčetem Agnieszkou. V prostorném ateliéru je dnes místo na jeho objekty a dřevěné mezipatro obsadila hudební aparatura a kytary, jelikož Petr je i muzikant. Nesmí tu chybět ani pec na vypalování soch, protože většina je z hlíny. Bývalou hospodu dnes připomíná jen barový pult a velký stůl, jehož deska je vyrobena ze staletého dubu. „Volali mi tenkrát kamarádi z lesa, že si ho buď vezmu, nebo kmen rozřezají,“ popsal Petr způsob, jak se k němu kmen dostal a vyrobil se z něj stůl, u něhož dnes rádi posedí během sešlostí s přáteli. Srdcem kuchyně je pec Aktuální číslo Předplatné můžete objednávat zde V přízemí najdeme kuchyň, jejímž srdcem jsou kachlová kamna. V kamnech se dá během chladnějších dnů zatopit a dokážou vyhřát celý spodek domu. Kuchyni si manželé zařídili společně a Teresa tu dnes ráda něco upeče nebo přichystá bezinkovou limonádu či čaj z heřmánku, který pěstuje za zahradě. Z kuchyně se dá vejít do obývacího pokoje, který zdobí výrazná zelená tapeta. Z kuchyně vedou dveře i do pracovny, odkud manželé vyřizují pracovní záležitosti. Do prvního patra vedou příkřejší schody a nachází se v něm ložnice a samozřejmě také koupelna s toaletou. Ani přes rozsáhlé rekonstrukce dům neztratil svého původního ducha a jistá patina k němu stále patří.