Stačí zpomalit a zachráníte život, říká Veselá z České asociace pojišťoven
Co bylo hlavním impulsem pro start Národního dne bez spěchu, se kterým přišla Česká asociace pojišťoven?
V České asociaci pojišťoven se denně setkáváme s příběhy lidí, kterým se život obrátil naruby, protože někdo „šlápl na plyn“. Může se to stát každému, neuvědomujeme si, co tím můžeme způsobit a mnohdy zcela zbytečně hazardujeme. To se samozřejmě nelichotivě promítá i do statistik dopravních nehod. V důsledku nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí stále na silnicích umírá každoročně příliš mnoho lidí.
V rámci iniciativy proto chceme Čechům ukázat, že život se může změnit ve zlomku sekundy a není vůbec třeba riskovat kvůli minutám ušetřeným na cestě. Protože ve výsledku je lepší dorazit o pár minut později než vůbec.
Zmínila jste příběhy, narážíte na společný dokument s Vítem Klusákem 13 MINUT?
Ano, a nejen ty. Ve 13 MINUTÁCH jsou příběhy viníků dopravních nehod. Dokument velmi otevřeně ukazuje, jak tragické následky může mít nepřiměřená rychlost, tedy jízda, kdy řidič nepřizpůsobí svou rychlost aktuálním podmínkám na silnici.
Například příběh Jana. Ten jel se se svou rodinou na chalupu, když po setmění začal předjíždět pomalu jedoucí cisternu, což skončilo srážkou s protijedoucím vozidlem, při které zemřeli dva lidé. Nebo Roman, který v předvečer Vánoc vezl ve svém autě skupinu kamarádů. Na cestě zpět nezvládl v rychlé jízdě zatáčku, což vyústilo v tragickou nehodu. Roman seděl u silnice a sledoval, jak jeho kamarádku půl hodiny zkouší resuscitovat. Bohužel zemřela na místě a druhá se bude potýkat s celoživotními následky.
Řidiči, jejichž příběhy vyprávíme, nejsou anonymní piráti silnic. Ve většině případů jsou to zodpovědní občané, kteří se jen za volantem dopustili chyby. Chyby, jíž se v pošetilém boji o čas dopouští téměř každý z nás. Cítili jsme potřebu tyto i další příběhy opakovaně připomínat a zdůraznit, jak moc je důležité hlavně na silnicích zpomalit. Proto vznikla událost, která se každý rok opakuje a stále připomíná, jak zásadní je dodržování přiměřené rychlosti.
Jak konkrétně jste motivovali lidi, aby zpomalili?
Letos jsme udělali něco, co nikdo nečekal – symbolicky jsme poprvé zastavili pražský orloj. Každou celou hodinu se na orloji odehrává procesí apoštolů, ale tentokrát byl tento mechanizmus pozastaven a smrtka odbila 138krát za každý život ztracený loni při rychlé jízdě. Na to jsme měli skvělé ohlasy, lidi si toho zkrátka všímali.
Klíčovým momentem bylo partnerství s institucemi, soukromými firmami a médii, které umožnilo kampani získat potřebný rozsah a dopad. Spolupráce s veřejně známými osobnostmi, které se staly nositeli našeho manifestu, byla také zásadní. Děkujeme jim za jejich podporu a za to, že pomáhají šířit naše poselství. Poprvé jsme také zapojili i firmy, ty hrají významnou roli ve formování návyků a postojů svých zaměstnanců, ale i důležitým nositelem myšlenky směrem k svým zákazníkům.
Princip tedy byl takový, že jste některé akce pozastavili nebo posunuli jejich začátek?
Ano, přesně tak. Abychom symbolicky ukázali, že spěch není potřeba. V podstatě jsme lidem dali čas navíc a vedle toho jim řekli: dneska jsme vám pomohli vše stihnout, příště nespěchejte vy. Nebo si najděte cestu, jak ten čas navíc získat jinak.
Máte konkrétní příklady?
Například jsme posunuli začátek večerního představení v Národním divadle a semifinálového zápasu MOL Cupu, což přitáhlo další pozornost k naší kampani. V neposlední řadě musím zmínit i média, někteří z nich posunuli nebo prodloužili vysílání svých pořadů a opět, dali lidem symbolicky čas navíc.
Do akce se zapojily desítky partnerů. Který z nich byl klíčový nebo nejdůležitější?
Takhle se to nedá zjednodušit. Oslovovali jsme především firmy, které mají spojitost s dopravou. Nebo je jejich dosah tak zásadní, že nám pomohli na kampaň upozornit. To byl třeba MOL Cup, Národní divadlo, zpožděný orloj, Vodafone, Jatka 78, Cirk La Putyka. S dopravou jsou zase spojení partneři jako BMW, Rekola, DPD nebo Rohlík.
Pro poslední dvě zmíněné společnosti je samozřejmě rychlost hlavně v městské dopravě zásadní, ale dlouhodobě pracují na tom, aby byla jejich služba v silničním provozu stále více a více ohleduplnější. A daří se jim to, což je skvělá zpráva. Pak se zapojily přímo některé pojišťovny a také média. Třeba Česká televize nebo Evropa 2. Součástí kampaně bylo také video upozorňující na spěch, které lidé sledovali celkem přes 32 000 hodin. To je obrovské číslo.
Co bylo na organizaci nejtěžší?
Asi sladit všechny aktivity (smích). Bylo to jako skládání velkého puzzle, kde každý dílek musel zapadnout na správné místo. Každý z našich partnerů měl možnost přispět svým jedinečným způsobem. Divadla posouvala představení, MOL Cup start fotbalu, některé školy zase začátek vyučování. A spoustu firem o Národním dni bez spěchu řeklo svým zaměstnancům. To nám hodně pomohlo v tom, aby si lidé toho jednoho dnu všimli a zamysleli se nad svým vlastním přístupem ke spěchu a rychlé jízdě.
Která skupina řidičů je nejproblematičtější z hlediska dodržování bezpečné rychlosti?
Rychlá jízda se týká většiny řidičů. 86 procent z nás přiznává, že jezdí pravidelně rychleji, než by měli. Ale významné číslo vidíme u mladých řidičů. Statistiky ukazují, že řidiči ve věku do 24 let tvoří skoro třetinu všech nehod spojených s rychlou jízdou. Je nezbytné se jim věnovat, protože mají méně zkušeností a často podceňují rizika. Jejich rozhodovací procesy jsou stále ve vývoji, což znamená, že mohou snadněji podlehnout impulzům a tlaku okolí. Často mají také tendenci podceňovat nebezpečí rychlé jízdy a přeceňovat své řidičské schopnosti.
V dalších letech se zaměříte s Národním dnem bez spěchu na ně?
My jsme se na mladé řidiče, jejich rodiče a na prevenci na školách zaměřili v roce 2022 v kampani 13 CEST. Ta bezprostředně navazovala na 13 MINUT. Dávalo to logiku, dokument 13 MINUT vidělo přes milion diváků, kampaň hodně rezonovala, a tak jsme mohli navázat speciální odnoží pro mladé lidi. Se 13 CESTAMI samozřejmě pracujeme dál, téma mladých řidičů a jejich bezpečí je velmi důležité.
Zvlášť nyní, když snižujeme hranici pro to začít řídit na 17 let. Přesto Národní den bez spěchu bychom chtěli nechat jako akci pro všechny řidiče. Protože stojí to za to každému, zamyslet se nad tím, jak moc v autě spěchá a jak moc tím zbytečně riskuje svůj život nebo životy ostatních.