Válka na Ukrajině Sledovat další díly na iDNES.tv Putin vyjádřil přesvědčení, že pro začátek mírových rozhovorů musejí Ukrajině nejprve dojít zdroje. Zároveň varoval, že případné příměří může Ukrajina využít k přezbrojení, uvedla agentura Reuters. Kyjev podle Putina nadto musí rovněž zrušit zákon, který jednání s Ruskem zakazuje. Opakovaně deklarovanou podmínkou Moskvy pro případná mírová jednání je, aby Kyjev uznal ruské územní zisky na Ukrajině. To je však pro napadenou Ukrajinu zcela nepřijatelné – vedení země chce osvobodit všechna okupovaná území, včetně Krymského poloostrova anektovaného Ruskem už v roce 2014. Protiofenziva, kterou vede Ukrajina na jihovýchodě země, podle Putina „nemá žádné výsledky“ a ukrajinská armáda od jejího začátku v červnu tohoto roku naopak ztratila 71 500 vojáků, 543 tanků a téměř 18 000 obrněných vozidel. Výši ruských ztrát prezident nekomentoval. „Lidé, s nimiž komunikujeme a kteří by chtěli působit jako prostředníci, mně z mnoha stran říkají: ‚Jste připraveni na zastavení bojů?‘ Ale jak můžeme zastavit bojové akce, když nepřátelská strana vede protiofenzivu,“ citovala Putina agentura Interfax. „Co máme dělat? Oni vedou protiofenzivu a my se budeme ptát: ‚Zastavujeme?‘,“ dodal. Ukrajinští vojáci od zahájení protiofenzivy podle ukrajinských nebo západních zdrojů osvobodili několik obcí a stovky čtverečních kilometrů ukrajinského území a místy pronikli za první z linií obrany, které Rusko v očekávání útoku vybudovalo především v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. V posledních týdnech se postup ukrajinských sil podle různých zdrojů zrychlil, stále však nelze hovořit o průlomu. Putin v projevu také řekl, že do řad ruské armády a dobrovolnických skupin bojujících na Ukrajině „za posledních šest sedm měsíců“ dobrovolně vstoupilo 270 000 Rusů, kteří tak doplnili 300 000 vojáků mobilizovaných v loňském roce. Každým dnem podle něj podepíše smlouvu o službě v armádě dalších 1 000 až 1 500 lidí. 1. září 2023 Válka na Ukrajině Sledovat další díly na iDNES.tv