Zásluhy? Chceme dynamiku. Olomoucký kouč vysvětluje přesuny hráčů do béčka
V prvním kole na půdě Českých Budějovic zasáhlo do utkání hned deset hráčů, kteří prošli olomouckou akademií. Olomouc má po dvou venkovních zápasech na kontě čtyři body a tři debuty odchovanců. Už dnes od 20 hodin Sigmu v prvním domácím zápase ročníku prověří Teplice.
„Všichni jsme plní očekávání. Nejen já a realizační tým, ale i kluci. Očekávání jsou velká. Ale jsme si plně vědomi toho, že nás čeká nesmírně těžký soupeř. Teplice jsou skvěle organizované, zarputilé, pracovité, nečeká nás vůbec nic lehkého, ale je na nás, abychom našli recept na jejich pevnou defenzivu a zase na Andrově stadionu zahájili vítěznou vlnu,“ říká Janotka v rozhovoru pro iDNES.cz
Vítěznou vlnu jste tu zažil na jaře. Coby trenér B týmu Sigmy jste vyhrál šestkrát v řadě a skončil druhý v druhé lize. Teď ale béčko pod koučem Brožkem tápe – tři zápasy, dva body.
Zápasy vidíme, sledujeme hráče, co tam chodí z našeho kádru, i kluky z béčka. Ze dvou domácích utkání jsme chtěli vytěžit více než dva body, ale je to dlouhodobá soutěž a zajíci se počítají až po honu. I béčko potřebuje čas, taky se sehrává.
Vy máte čtyři body ze dvou venkovních zápasů, byl to cíl?
Bereme to jako skvělý vstup. Bavíme se sice jen o dvou utkáních, ale díky tomu, že jsme hráli dvakrát venku, máme dostatečný počet bodů do prvního domácího zápasu. Ale pro nás je jednoznačným úkolem sbírat body dál, zejména na domácí půdě. Každopádně jsme se na ty zápasy nedívali tak, že z nich musíme získat konkrétní počet bodů. Upínali jsme se hlavně k prvnímu mači. Start nebývá jednoduchý, bez ohledu na to, kde a s kým hrajete. Kdybychom neuspěli, bylo by to pro nás složitější na psychiku.
Jak si zatím zvykáte na pozici prvoligového trenéra?
Zatím to moc neřeším. Pomáhá nám, že máme silný a velký realizační tým, máme skvěle rozdělené kompetence, každý ví, za co nese zodpovědnost, kam věnuje energii. Rozdíl je jednoznačně v tlaku. Nálada v klubu je přímo úměrná tomu, jak se daří áčku. Jsme si vědomi toho, že na nás nejvíce závisí výsledky i to, jak je klub hodnocený.
Jedním z hráčů, kteří se přesunuli do olomoucké rezervy je brankář Matúš Macík.
Když jsem se minulý víkend podíval na sestavy áčka i béčka, vypadalo to, jako by někdo prohodil loňské kádry a vyslal je do jiné soutěže. V B týmu hráli matadoři, v áčku zase mládenci.
Je pravda, že to byl paradox. Ale je to naše filozofie a cesta. Chceme mít věkovou strukturu áčka pestřejší. Více mladých, odchovanců, ale i hráče střední generace a starší hráče. Takhle nám to dává smysl.
Před začátkem Chance Ligy jste do B týmu přeřadil trojici třicátníků Matúš Macík, Vít Beneš, Martin Pospíšil. Proč? Všichni loni patřili k oporám mužstva.
Každý má v A týmu svůj vývoj. S Matúšem Macíkem se jeho pozice řešila už po konci minulé sezony, ještě s koučem brankářů Lovásikem (ten je od nové sezony trenér brankářů u B týmu, pozn. red.). S Matúšem se bavili, jestli by nebylo vhodné, aby změnil prostředí. Každopádně tu má stále smlouvu, jako náš hráč nastoupil do přípravy, aby se popral o flek. Chtěli jsme si udělat svůj názor, vidět ho, jak bude vypadat v tréninku a zápasech. Ale v průběhu přípravy vykrystalizovalo, že s ním nebudeme počítat na pozici jedničky. Měl možnost u áčka figurovat jako dvojka či trojka, to ale neakceptoval, takže jsme uznali za vhodné, že budeme počítat s triem Digaňa, Koutný, Stoppen. Proto jsme Macíkovi dali zelenou, aby se připravoval s béčkem a hledal si nové angažmá.
A Pospíšil a Beneš?
I je jsme chtěli vidět v konkurenci, v tréninku i zápasech, abychom zjistili, jak se budou prezentovat . Nakonec jsme se rozhodli upustit od sentimentů a zásluh. Chceme vsadit víc na potenciál a větší dynamiku. Takže černý Petr padl na ně dva. Mluvili jsme s nimi s respektem, řekli jsme, že si vážíme toho, co odevzdali klubu, ale že nejsme schopni jim garantovat minutáž, kterou by si sami představovali. Mají zelenou hledat si nové angažmá, ale vnímáme, že jsou součástí historie Sigmy, takže jsme jim zároveň chtěli dát možnost podílet se na rozvoji mladých hráčů a zaujmout mentorskou roli v B týmu.
Měl na to celý realizační tým jednotný názor?
Úplně. Je to naše rozhodnutí, které já svojí pozicí zastřešuji.
Martin Pospíšil
Nečeká stejný osud i Jana Vodháněla a Juraje Chvátala? V áčku si tuhle sezonu ještě nekopli.
Nemyslím si. Juraj Chvátal vypadal v přípravě skvěle, ale natáhl si zadní stehenní sval, dostává se do toho. Skvěle trénuje a teď už je připravený. Co se Vodyho týče, v přípravě měl drobné zdravotní problémy; koňara, bolavý sval, krátkou virózu. Pořád jej něco trápilo, neměl zápasové vytížení, jaké by potřeboval, takže tam jsme měli jasnou vizi – ať se jde rozehrát za béčko. Jenomže tam si o víkendu zase natáhl sval, takže teď je v individuálním režimu.
Zdá se, že nejlíp to vzal Vít Beneš, který uplynulé dva zápasy odehrál v béčku coby kapitán.
Klukům do hlavy nevidím, určitě to pro ně byl šok, to jsme z komunikace s nimi pochopili. Nás netěšilo jim tohle oznamovat, zvlášť když jsme to jako hráči zažili. Jsem rád, že Beny dobře funguje v béčku, kde pomáhá zpevnit defenzivu.
Vám se stala podobná věc, když vám v roce 2015 tehdejší trenér Kalvoda oznámil, že už s vámi na kraj obrany nepočítá.
Čas, kdy se taková věc oznamuje hráčům, není nikdy ideální a každý to vidí ze svého pohledu. My jsme to klukům řekli týden před ligou, chtěli jsme, aby to bylo férové, aby pochopili, jak to celé vnímáme jako realizační tým. Je to strašně citlivé, žádný hráč to nechce slyšet, někdy to ani nepřijme, protože si nechce připustit, že už na áčko nemá. Proto jsme řekli, že pokud si dál věří na ligu a chtějí najít uplatnění jinde, my jim bránit nebudeme.
Před sezonou jste říkali, že ambice na umístění řeknete nejdříve po desátém kole. To platí?
Ambice máme přímo úměrné našemu kádru a našemu okysličení. Nechceme mít silácké řeči, vyhlašovat útok na top šestku, protože to nám nepřísluší. Zároveň ale nechceme být alibisti, chceme mít vítěznou mentalitu, nějaký cíl, o který se porveme. Útok na evropské poháry není cíl, ale fotbal je krásný v tom, že se může stát cokoliv. Jdeme zápas od zápasu, ale kvůli tomu, jak procházíme obměnou kádru, potřebujeme čas. Možná půl roku, rok nebo dva.
Jako trenér jste už dal šanci třem klukům odbýt si debut v první lize. Jak jste hodnotil jejich počínání?
Jsem za Mikulenku, Dohnálka i Koutného strašně rád, že si s tím tak poradili. Nechci říct, že to odehráli s přehledem, ale vletěli do toho bez obav. Asi jim pomohlo, že jsme hráli venku, kde ten tlak není tak velký jako před domácím publikem. Je dobře, že to otrkávání už zažili. Pořád je před nimi kus tvrdé práce, nikdo z nich není hotový hráč, ale vím, co v nich je. A i z pohledu jejich psychiky je dobře, že podali dobré výkony.
Byl to pro mě šok, líčí přesun do rezervy Beneš
Přeřazení o patro níž jej zaskočilo, Vít Beneš se ale postavil situaci čelem. Ačkoliv v první fotbalové lize odkopal 335 zápasů a v Sigmě už strávil pět a půl sezony, dozvěděl se před začátkem nového ročníku Chance Ligy, že už si v áčku Olomouce nekopne.
„Byl to pro mě šok, upřímně jsem to nečekal. Ale když něco končí, něco jiného začíná,“ řekl Beneš novinářům minulý víkend po druholigovém zápase Sigmy B s Prostějovem (0:0). Beneš do něj nastoupil jako kapitán, stejně tak jako do středečního souboje sigmácké rezervy s Žižkovem (1:1). „Nebylo pro mě těžké hrát za béčko. Pokud to v sobě máte urovnané, tak není složité najít motivaci. Bral jsem to jako soutěžní mač, dlouho jsem neodehrál celých devadesát minut, takže jsem se těšil,“ přiznal Beneš.
V přípravě s A týmem velkou minutáž nedostal, a když v generálce proti polské Cracovii nastoupil jen na dvacet minut, začínal cítit, že je jeho pozice v ohrožení. I přesto, že loni patřil ke stavebním kamenům obranné řady Olomouce.
„To jsem začal mít v hlavě otazníky, jaká je kolem mě vlastně situace. A v dalším týdnu jsem se to dozvěděl. Oznámil mi to trenér Janotka, že se rozhodl jít touhle cestou. Já jsem to samozřejmě musel akceptovat a popasovat se s tím, pak už to bylo jenom o mně, jak k tomu přistoupím,“ poodkryl Beneš.
Zdá se, že dobře. Kolegové Macík a Pospíšil na rozdíl od Beneše už ve středu proti Žižkovu nenastoupili, všichni tři mají od vedení týmu povolení hledat si nové angažmá.
„Ve fotbale je těžké plánovat, to ani nejde. Stačí jeden den a fotbalový život se vám může otočit o sto osmdesát stupňů,“ filozofoval Beneš. „Je možnost, že v Sigmě zůstanu a budu korigovat B tým. Nebo se mi otevřou vrata v české první lize či někde v zahraničí. Ale bude to vše po konzultaci s trenérem béčka a vedením týmu,“ ujistil.
Další zápas čeká rezervu Sigmy v pondělí, kdy vyrukuje na půdu Zlína, jenž sestoupil z první ligy.
Zhostí se brzy šestatřicetiletý Beneš v nové sezoně mentorské role podobně, jako to před dvěma lety udělal dlouholetý obránce Olomouce Michal Vepřek, nebo půjde hledat fotbalové štěstí jinam?