Proč dal Slončík přednost Hradci před Baníkem. A co soudí o Novotného urážce
„Těžko bych se sem dostával z pozice náhradníka, který skoro nic neodehrál,“ říká zlínský odchovanec, který to má ze Slovácka kousek domů.
Přijíždíte v jiné pozici než na předchozí srazy?
Cítím to jinak. Musel jsem respektovat, že tady byli starší hráči, kteří měli pozici u realizačního týmu silnější. Teď patřím věkově k starším, na které by se měl tým v určitých chvílích spolehnout. Jsem za to rád. Těším se na tenhle cyklus a věřím, že budeme úspěšní.
Mrzelo vás, když jste nejel na letošní Euro?
Ano. Nebudu lhát. Reprezentace je čest pro každého hráče a věřil jsem, že se do výběru dostanu. I když jsem nedostal pozvánku na březnový sraz, přestože jsem v ten čas měl celkem sportovní formu, pořád jsem tomu věřil a bojoval.
Nezapadal jste do představ trenéra Jana Suchopárka?
Nevím. Nechci do toho příliš šťourat, ale moc jsme s trenérem nekomunikovali. Ale samozřejmě jsem vždycky respektoval trenérův výběr. Když jsem jel, snažil jsem se předvést to nejlepší. I na srazech dvacítky. Pak je to už jen na trenérovi. Měl nejspíše důvěru v jiné hráče a tak to bylo.
Plzeňský stoper Václav Jemelka rozehrává přes napadajícího Toma Slončíka ze Zlína.
Nedávný přesun z Plzně do Hradce Králové vás nakopl?
Je to tak. Už jen proto, že jsem zpátky na hřišti. Pomůže to psychice. Neříkám, že bych byl v Plzni nespokojený, ale s herním vytížením jsem spokojený být nemohl. V tomto mně to rozvázalo nohy i mysl. Věřím, že je to tak, jak má být, a že je to správný krok a že díky tomu budu moct národnímu týmu pomoct. Těžko bych se sem dostával z pozice náhradníka, který skoro nic neodehrál.
Ve finále jste vybíral už jenom mezi Baníkem a Hradcem?
Bylo tam více klubů. Ke konci jsem vybíral už jen mezi Ostravou a Hradcem.
Rozhodla pro Hradec pozitivní jarní zkušenost?
Jednoznačně. Vím, že tam mám důvěru trenéra. Stále ale věřím ve svoji budoucnost ve Viktorce, že se vrátím a prosadím. Kdybych volil trvalý přesun, možná by bylo rozhodnutí jiné.
Ani na chvilku jste si neřekl, že v Plzni nemáte budoucnost a chcete jinam?
Ne. Samozřejmě člověku se honí hlavou hodně myšlenek. Hodně jsem komunikoval s panem Šádkem
(šéf Plzně)
a z našich rozhovorů jsem cítil, že on ve mě důvěru má, že jsem budoucnost Plzně a že se tam můžu prosadit. Díky tomu věřím i já více. Pořád věřím kroku, který jsem před rokem a čtvrt udělal, i když to půjde trošku trnitější cestou.
Hradecký trenér Horejš si pak posteskl, že jste mu dva dny neodpovídal. Jak to tedy bylo?
To bylo vtipné.
(úsměv)
Bylo to hektické období. Prvně to bylo tak, že nikam nepůjdu. Změnil to rozhovor s trenérem
(Koubkem)
. Během dne jsem se sbalil a odjel domů do Zlína. Ještě se řešilo, kam půjdu na hostování. Všem zájemcům jsem sdělil, že potřebuju popřemýšlet, a poprosil jsem je, ať mě nekontaktují. Ale stejně mě kontaktovali. Měl jsem toho plnou hlavu. Chtěl jsem čas. Trénoval jsem ve Zlíně individuálně. Zase jsem po dlouhé době viděl rodinu, přátele. Nebyl v tom žádný nedostatek respektu k panu Horejšovi.
Ale mohlo to tak vypadat.
Oni mě znají a vědí, že nejsem žádný namyšlený frajírek. Jen jsem to všem oznámil. I panu Sabouovi
(sportovní šéf Hradce Králové)
, který mi o den později napsal dlouhou zprávu. Volal jsem mu, ať mě chvilku nechá. S trenérem Horejšem jsem si předtím dvakrát telefonoval. Pak mi psal, že mám v Hradci místo, což jsem věděl asi šestkrát z různých zpráv. Slíbil jsem, že až se rozhodnu, bude první, komu zavolám. Měl jsem toho v hlavě tolik, že jsem potřeboval na chvilku vypnout. Chodil jsem ve Zlíně na oblíbená místa. Konzultoval jsem to i s mými blízkými, nebylo to jednoduché rozhodování.
Měl jste hodně rádců? Někteří lidé se divili, že nejdete do Ostravy.
Slyšel jsem hodně názorů, i po přestupu.
Narážíte na podcast Kudy běží zajíc, kde o vás Ondřej Novotný řekl, že jste sráč, když jste před Baníkem upřednostnil Hradec?
To mě pobavilo. Ondru Novotného mám rád. Je pro mě v mnoha věcech inspirací, ale někdo, kdo to vidí zvenčí, těžko chápe pocity toho, kdo se rozhoduje. Nijak se mě to ale nedotklo. Že mě Baník lákal, je pravda, ale protože věřím ve svoji budoucnost ve Viktorii, rozhodl jsem se pro hostování v Hradci.
Když vidíte, jak vyprodává Baník kádr, je Hradec o to lepší volbou?
Po minulé sezoně prochází určitou přestavbou. O nějakých odchodech jsem věděl, ale nebyl to ten hlavní důvod, proč jsem šel do Hradce. Baník je velký klub a poradí si s tím.
Odchodem z Plzně jste přišel o Evropskou ligu. Berete zápasy za lvíčata za částečnou náhradu?
Každá mezinárodní konfrontace, ať už v evropských pohárech, nebo v jedenadvacítce, je skvělá. Věřím, že mě v kariéře ještě pohárové zápasy čekají, že v nich budu mít větší vytížení a budu v Plzni platnější. Teď bych do nich pravděpodobně nenastupoval.
Jak vidíte kvalifikační skupinu? Budete se Skotskem bojovat o druhé místo za favority z Portugalska?
Jsem přesvědčený, že nemáme špatný tým. Když se podíváte na soupisku, většina kluků nastupuje pravidelně v první lize, což je dobrý základ. Co jsem mohl za pár dnů navnímat, realizační tým je fajn. Nebudu tvrdit, že Portugalce porazíme. To se uvidí na hřišti. Pokud se budeme držet věcí, které chceme, a přidáme herní kvalitu, můžeme postoupit na Euro, což je náš jednoznačný cíl.
Už jste vstřebali, co po vás chce nový trenér Michal Bílek?
Ještě v červnu proběhl jeden kemp, který jsem kvůli nemoci neabsolvoval. Kluci měli možnost se s trenérem potkat, zjistit, co po nás bude chtít. Za těch pár dnů je to víceméně jasné. Celý realizační tým působí zkušeným a zároveň klidným dojmem. Věřím, že s jeho herním rukopisem budeme úspěšní.
Zlínský Tom Slončík se stal Objevem sezony v anketě Ligové fotbalové asociace.
Pamatujete, když pod jeho vedením Zlín na podzim 2018 válel v lize?
To jsem byl snad ještě žák. Vybavuji si to. I když to byl jen půlrok a pak šel do Kazachstánu, tak to byl nejlepší Zlín, co si pamatuji. Samozřejmě s érou pana Páníka, kdy postoupili do první ligy, měli lauf.
Za dva týdny jedete s Hradcem do Zlína, který jako nováček zahájil sezonu báječně. Těšíte se?
Mám velkou radost, že se jim povedlo vyhrát druhou ligu, že se zase vrátili zpátky. Teď mám radost, že se na začátku chytili. A na zápas se těším moc. Bude pro mě hodně emotivní, zvláštní. Poprvé nastoupím proti Zlínu na stadionu, kde jsem vyrůstal.