„Doufám, že bylo vidět, že jsem ho neslavil. Proti Zlínu nikdy žádný gól slavit nebudu. Ale emoce byly opravdu zvláštní,“ povídal Slončík po hradecké krádeži v poměru 2:1. Po gólu jste vypadal dojatě. Bylo těžké se pak koncentrovat? Bylo to pro mě složité celý zápas. Hlavně jsem se soustředil, abych byl vždycky v přítomném momentu, abych měl hlavu čistou, ale bylo to strašně těžké. Fakt to místy nešlo. Mohlo to být lepší, ale věřím, že jsem týmu pomohl. Gólová střela asi nešla trefit lépe, že? Nebudu tvrdit, že jsem to chtěl o tyčku, ale mířil jsem na zadní. Tuhle střelu jsem kopal na tréninku na Standu (gólman Dostál) možná tisíckrát na tu samou bránu a gól jsem dal možná pětkrát, stokrát jsem trefil Dřevnici (řeka tekoucí za tribunou). Ale o tom je trénink. A když přijde ten moment, tak to doručím. Jsem šťastný. Navíc jste se trefil přímo pod okny vašeho domu. Lidi, který mě znají a jsou odtud, vědí, jaký mám vztah k městu, ke klubu. Bydlím tady dvacet roků. Když jsem pak viděl rodiče na balkoně, bylo to pro mě hodně emotivní. Když mi pak lidi na stadionu tleskali, i když jsem dal Zlínu gól, byl to jeden ze životních momentů, na který nikdy nezapomenu. Jaké byly, když jste odcházel ze hřiště po vystřídání a domácí fanoušci vyvolávali vaše jméno? Také krásné. Moc si toho vážím, že mě tady lidi nějakým způsobem mají rádi, a i když nejsem ve Zlíně, dávají mi to najevo. Je to úžasné. Mám k městu speciální vztah. Přeju si udělat kariéru a pak se sem jednou vrátit, aby na mě byli pyšní. Trenér Horejš vás chválil, ale dodal, že ve druhé půlce jste mohl při jedné akci nahrávat pod sebe a ne střílet. Míč se ke mně šťastně odrazil. Jenom jsem viděl, jak se ke mně strhávají hráči Zlína. Měl jsem to na levou, věřil jsem, že se trefím. Mířil jsem doleva nahoru na přední tyč, kde je to pro gólmana těžké, a chyběl kousek. Neviděl jsem ještě tu situaci, možná jsem to mohl dávat pod sebe. Trenér chce, abych tyhle situace bral na sebe, tak jsem ji vzal. Asi bych to udělal znovu s tím, že bych dal gól. Od vašeho příchodu z Plzně získal Hradec deset bodů ze čtyř zápasů. Přinesl jste štěstí? Chtěli jsme potvrdit dobrý výkon se Spartou. Věděli jsme, že nás tady nečeká nic jednoduchého, což jsme zjistili během prvních dvou minut. Pomohly nám první dvě vstřelené branky, které byly obě hezké. Mrzí nás inkasovaný gól, který jsme nemuseli dostat. Pak jsme se o výsledek trošku strachovali, Zlín měl šance, my také brejky, které jsme nevyřešili. Zaplať pán bůh jsme to uhráli.