Jaký byl váš velmi očekávaný první zápas v české lize? Máme z něj tři cenné body a já jsem nadšený, že jsem právě tady mohl debutovat. Dlouho jste nehrál, teď jste dostal rovnou celý zápas, jak se cítíte? Je pravda, že po tak dlouhé pauze to nebylo lehké. Naštěstí mi hodně pomohli spoluhráči v obraně, chtěl bych jim za to poděkovat, byli fantastičtí, mí dva vojáci napravo i nalevo. Přitom třeba Spáčil hrál po lehčím zranění, Čihák se musel postavit doprava. Snažil jsem se jim sekundovat a myslím si, že jsme to společně s ostatními zvládli a že i já se snad nemám za co stydět. Vzadu jsme udrželi nulu, to se vždycky počítá. Co fyzička, zbyla nějaká? Natrénováno mám, ale únava mě chytila. Od takové 65. minuty jsem cítil, jak mě ta zápasová pauza dobíhá. Zápasové kardio je o něčem jiném než pouhý trénink. Na druhé straně proti vám na poslední půlhodinu nastoupila posila soupeře Jakub Řezníček a po jednom z vašich soubojů jste byl dlouho ošetřován, protože vám tekla krev z nosu. Jak jste to viděl? V zápase to vypadalo trochu hůř, krev z nosu mi tekla dost, tak jsme se báli, jestli to není zlomené. I proto, že mně krev normálně z nosu neteče. Doma jsem ale manželce slíbil, že před syny nebudu ležet na hřišti, a tak se snažím to ustát. Možná jsem tím i Řezňu od nějaké karty uchránil, že jsem nelehl. Dalším diskutovaným soubojem byl ten z prvního poločasu, po kterém v pokutovém území spadl Mešanovič a Dukla se dožadovala penalty. Co vy na to? Patřím sice možná k nejsilnějším hráčům v lize, ale abych byl tak silný, že bych právě jeho přetlačil jednou rukou, to rozhodně nejsem. Při té akci jsem ho sprintersky doběhl, dal jsem si tam dobře ruku, což nebylo jednoduché. Když si míč sekl, asi k drobnému kontaktu došlo, ale faul to nebyl. Za Hradec jste v lize nastoupil poprvé, před lety jste tady slavil akorát dorostenecký titul. Jaký jste návrat prožíval? Prožil jsem si to už před zápasem, mezi obědem a utkáním jsem se chvíli zavřel sám do sebe a přehrál si, jak by to mohlo vypadat. Hlavně proto, že jsem chtěl nechat stranou emoce. Vyšlo to. Na ohňostroj to sice nebylo, ale bylo to solidní. Navíc mě těší zájem fanoušků, viděl jsem spoustu známých lidí, kteří si sem udělali cestu. Dokonce i ti z Polska, kde jste dlouho hrál za Čenstochovou. Přijeli přátelé a myslím si, že polských fanoušků sem bude jezdit dost.