Odložte volby, prosí bezpečnostní složky Putina. Nechce přiznat kritickou situaci
„Sám Putin je zastáncem konání voleb,“ cituje
Meduza
svůj zdroj blízký prezidentské kanceláři. Pro ruského diktátora prý má institut voleb velkou hodnotu. „Za prvé, na Ukrajině se volby nekonají, u nás ano. To je významný politický moment,“ říká nejmenovaný Rus.
Má pravdu, ovšem na Ukrajině se volby nekonají právě kvůli válce, kterou Putin před více než čtyřmi lety vyvolal. A zatímco v napadené zemi bývaly volby i podle pozorovatelů svobodné a demokratické, v ruských podmínkách se o svobodě či demokracii v souvislosti s volbami nedá mluvit už léta.
„Za druhé, zrušit volby by znamenalo přiznat, že plány selhaly a my jsme v mimořádné situaci. Zatím však ze všech sil dáváme najevo, že je vše v pořádku,“ pokračuje zdroj s odkazem na čím dál horší ekonomickou i bezpečnostní situaci v Rusku. Propad urychlují ukrajinské útoky z poslední doby, především na ruské rafinerie, kvůli čemuž se prakticky všechny regiony v Rusku potýkají s nedostatkem pohonných hmot a růstem cen.
Kreml se navenek snaží nedávat nic najevo, v zákulisí však prý bezpečnostní složky Putina přesvědčují, aby volby do Státní dumy právě z těchto důvodů odložil. Údajně o to velmi stojí především velitelé tajné služby FSB a šéf Národní gardy, Putinův přítel a bývalý osobní strážce Viktor Zolotov. Zatím se vše odehrává jen na úrovni diskusí a žádný konkrétní návrh není na stole. Tyto diskuse se však prý vedou už od jara.
Mezi hlavní argumenty, které bezpečnostní složky předkládají, patří kromě obecné situace v zemi i klesající preference vládní strany Jednotné Rusko. Ty se pohybují kolem 35 procent, což by se v běžné demokracii považovalo za fenomenální úspěch. V Rusku ne. Tamní vládní partaj má za úkol získat alespoň 50 procent, což teď bude extrémně složité. Rusy kromě cen a chybějícího benzinu trápí třeba i škrty a propouštění ve státních podnicích či rozsáhlé blokování internetu.
Medveděv je proti, chce funkci
Jednou z cest, jak v Rusku legálně odložit volby, je vyhlásit výjimečný nebo válečný stav. V takové situaci by parlament až do zrušení tohoto stavu pokračoval ve stávajícím složení. Stačilo by přitom, aby vláda stanné právo nebo výjimečný stav vyhlásila jen v některých regionech.
Proti bezpečnostním složkám stojí třeba exprezident a místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv. Volby mu totiž otevírají možnost získat „jasnou a významnou funkci předsedy Státní dumy“, zmiňuje jeden ze zdrojů s tím, že Medveděv chce také stanout v čele kandidátky Jednotného Ruska, což se mu minule nepodařilo.
Termín letošních parlamentních voleb už je nicméně určený. Konat se mají 18. až 20. září, což je podle dalšího zdroje z Putinova okolí velkým úspěchem ruských úředníků. Odložit nebo zrušit volby, jejichž termín už je známý, je totiž výrazně složitější, dodává Meduza.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na
iDNES.tv