Z Evropy zaznívají slova o válce s Ruskem v příštích pěti letech, napsal ve svém příspěvku Medveděv a dodal, že by k ní „nemělo dojít“. „Protože je to v rozporu se zájmy naší země. Rusko v principu nepotřebuje válku s nikým, včetně staré frigidní Evropy,“ napsal činitel Ruska. Medveděv dále píše, že Rusko nemá v Evropě co získat, přičemž evropskou ekonomiku označuje za slabou. Samotná Evropa podle něj válku s Ruskem rozpoutat nemůže. „Evropské země jsou zranitelné a rozdělené,“ pokračuje Medveděv, který označuje evropské lídry za doslova „bezvýznamné degeneráty“ a Evropany za „většinou netečné a zženštilé“. Válka je ale podle něj stále možná. „A u takového konfliktu existuje velmi reálné riziko eskalace ve válku s použitím zbraní hromadného ničení,“ dodal Medveděv. Rusko už čtvrtým rokem vede válku proti sousední Ukrajině, která se agresi Moskvy brání i s podporou – mimo jiné ve formě vojenského vybavení - svých západních partnerů. Evropské země v poslední době zvyšují výdaje na obranu v obavách z rozpínavosti Ruska a také kvůli tlaku Washingtonu, který chce, aby Evropa nesla větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost. Někteří západní činitelé přitom v uplynulých měsících varovali, že Rusko se vyzbrojuje a během pěti let by mohlo být pro Evropu hrozbou nebo připraveno Evropu napadnout. V tomto duchu se v červnu vyjádřil například generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte nebo v červenci náčelník francouzského generálního štábu Thierry Burkhard. V posledních týdnech několik zemí NATO hlásilo, že ruské drony nebo stíhačky narušily jejich vzdušný prostor. Polsko 10. září zaznamenalo dvě desítky případů narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, z nichž některé společně se spojenci sestřelilo, Rumunsko následně informovalo, že do jeho vzdušného prostoru pronikl ruský dron, a před několika dny Estonsko oznámilo, že jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky. NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do Polska nepopřelo, tvrdilo ale, že nešlo o úmysl, ani o útok. Narušení estonského vzdušného prostoru Moskva popřela. Bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou uvedla, že Británie už možná ve válce s Ruskem je. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Exšéfka britské MI5: Už asi ve válce jsme Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka. „Je to rozdílný druh války, ale projevy nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou značné,“ doplnila bývalá šéfka kontrarozvědky MI5 v podcastu britské Sněmovny lordů, jejíž je sama členkou. V době, kdy Manninghamová-Bullerová řídila MI5, panovaly naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina stane možným partnerem Západu. Sama se s ním setkala v roce 2005. „Myslela jsem si, že je to docela nepříjemný člověk,“ uvedla bývalá zpravodajka. Doplnila však, že nečekala Putinovo rozhodnutí nařídit během následujícího roku vraždu Alexandra Litvinenka. Bývalého agenta FSB otrávili podle britských vyšetřovatelů v Londýně poloniem dva ruští zpravodajci. Bývalá šéfka MI5, která následně působila v charitativní výzkumné organizaci Wellcome Trust, také kritizovala rozhodnutí americké a britské vlády zavést rozsáhlé škrty v oblasti zahraniční pomoci. Podle ní to vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu k rozšíření vlivu v chudších zemích. „Pokud se stáhneme ze světa, může tam proniknout, protože teď na to má silnou ekonomickou základnu,“ doplnila Manninghamová-Bullerová. Británie letos odsoudila šest Bulharů za účast ve špionážní síti, která organizovala zpravodajské operace proti zájmům evropských zemí. Do vězení poslala také pět mužů za účast na žhářském útoku na sklad se zásobami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva. Několik britských spojenců v NATO informovalo v posledních týdnech o incidentech spojených s ruskými letouny a narušení svého vzdušného prostoru.