Válka na Ukrajině Sledovat další díly na iDNES.tv „Ukrajina je připravena na kompromis, nebo o něm alespoň vážně jedná, uvedl polský premiér Donald Tusk. Zdůraznil, že úkolem je udržet solidární transatlantický tlak na Rusko. Dnešní setkání podle Tuska potvrdilo jednotu mezi Spojenými státy a Evropou. „Rusko nepolevuje ve svých úderech na naši zemi,“ uvedl už před setkáním na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina nyní podle něj potřebuje posílit vzdušnou obranu, ochránit obyvatele i kritickou infrastrukturu. „Každá dodávka systémů a raket protivzdušné obrany zachraňuje životy a zvyšuje šance na diplomatické řešení,“ doplnil prezident. Právě o ukrajinské obranyschopnosti a jejích reálných vojenských kapacitách Zelenskyj mluvil hlavně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Také jsme měli velmi podstatnou diskuzi o diplomacii a našich dalších společných krocích,“ napsal Zelenskyj. Lídři Francie, Británie a Ukrajiny po jednání koalice podepsali deklaraci o zárukách pro Ukrajinu. „Tyto bezpečnostní záruky zajistí, že se Ukrajina nebude muset vzdát a že případná mírová dohoda nebude v budoucnu porušena,“ uvedl Macron po podpisu deklarace s britským premiérem Keirem Starmerem a Volodymyrem Zelenským. „Mnohonárodní síly na Ukrajině budou složeny z národů koalice ochotných, které se budou chtít účastnit. Budou podporovat obnovu ukrajinské armády a podporovat odstrašování,“ stojí ve společné deklaraci. Text zmiňuje také podporu ukrajinských ozbrojených sil, účast v Amerikou navrhovaném mechanismu na monitorování příměří či závazky pomoci Ukrajině v případě ruského porušení možného míru. Dohodnuté záruky po příměří Účast v navrhovaném mechanismu pro monitorování příměří pod vedením USA Podpora ozbrojených sil Ukrajiny Mnohonárodní síly pro Ukrajinu Závazná podpora Ukrajiny v případě budoucího ozbrojeného útoku Prohloubení dlouhodobé obranné spolupráce s Ukrajinou Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem. Součástí této iniciativy více než 30 zemí je také Česko, které se za vlády bývalého premiéra Petra Fialy aktivně účastnilo společných jednání těchto států. Český premiér Babiš, který na jednání zemi zastupoval, uvedl, že je proti vysílání vojáků na Ukrajinu. Podle něj nejde o ojedinělý postoj a stejný názor prý zastávají i další státy, například Polsko, Itálie nebo Lotyšsko. „Potřebujeme naše vojáky doma,“ dodal. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání koalice uvedla, že všechny státy společně stojí za Ukrajinou a že ji čeká bezpečná a prosperující budoucnost. „Na dnešním setkání spojenců Ukrajiny v Paříži byly vidět výrazné projevy jednoty,“ doplnila von der Leyenová. Španělsko podle svého premiéra Pedra Sáncheze nabídne svou armádu ke konsolidaci míru na Ukrajině, jakmile se podaří dospět k příměří. „Španělská vláda navrhne, abychom byli připraveni k vojenské účasti na Ukrajině,“ uvedl a doplnil, že bude o tomto kroku hovořit s hlavními politickými stranami. Podle Itálie posloužilo setkání v Paříži k jednání o detailech „o bezpečnostních zárukách inspirovaných článkem pět Severoatlantické aliance“. Záruky budou podle Říma budou součástí širšího balíku dohod, které mají zaručit suverenitu a nezávislost Ukrajiny. Členové koalice se shodli na „významu a nezbytnosti udržet vysoký kolektivní tlak na Rusko“. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která zemi zastupovala, také na jednání uvedla, že Itálie vylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu, což je dlouhodobé stanovisko její vlády. Válka na Ukrajině Sledovat další díly na iDNES.tv