Žalobce znovu otevřel případ Jana Masaryka. Podkladem je nahrávka policisty
Historické osobnosti
Sledovat další díly na
iDNES.tv
„Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ řekl pro úterní Právo Muravský.
Policista Vilibald Hofmann měl být na místě činu první, aby zajistil vchod a stopy. Počátkem roku 1968 pak popisuje své vzpomínky na 10. března 1948 ve dvacetiminutové nahrávce. Tu nahrál v Karviné v kuchyni rodiny své sestřenice Mileny Grulichové a jejího manžela Jindřicha.
Nahrávku získal jako první na začátku října Český rozhlas Plus
, kde ji rozebírala badatelka Václava Jandečková. Ta upozorňuje, že vzpomínky policisty Hofmanna se liší od oficiálních výpovědí.„Záznam je překvapení pro nás pro všechny. Kauza je nesmírně složitá, zajímá i lidi v zahraničí,“ uvedla tehdy Jandečková.
Policista uvedl, že s tělem ministra zahraničí po smrti někdo manipuloval a naaranžoval ho na místo nálezu. Údajně však jinak, než měl původně dopadnout. Na nahrávce pak zní: „To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování.“
Jedním z důkazů může být fakt, že na místě činu měl Hofmann na pokyn lékaře sesbírat kůstky z Masarykových zlomených nártů do kapesníku a umístit je vedle těla. Kapesník na fotografii však chybí. Liší se pak i časové údaje, které jsou uvedeny v oficiálním protokolu a které uvedl sám Hofmann.
Mimo jiné nahrávka obsahuje další informace, například o
dopise, který Jan Masaryk údajně napsal Stalinovi
a který je údajně mnohem kratší a není v něm nic o chystané sebevraždě.
Spekulace a teorie jsou stále živé
Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 jako syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrrigua Masaryka. Byl diplomat a politik, mimo jiné působil jako vyslanec v Londýně, ministr zahraničí v londýnské exilové vládě za 2. světové války, v první („košické“) i druhé vládě Zdeňka Fierlingera a v první vládě Klementa Gottwalda.
V letech 1944–1945 zastával i posty ministra národní obrany a ministra financí. V Únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry. Několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel.
Teorií o jeho smrti je několik. Krátce po Masarykově smrti policisté případ uzavřeli jako nešťastnou náhodu. Ke stejnému závěru dospěli i v roce 1969. Důvodem mělo být, že Masarykovi uklouzla noha a on spadl.
Případ prokuratura znovu otevřela po sametové revoluci. Verdikt z roku 1995 tvrdil, že Masaryk spáchal z donucení sebevraždu, tedy že ho někdo strčil nebo donutil vyskočit.
Podle posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu z roku 2003 byl Masaryk zavražděn, ale není šance vypátrat pachatele. Podle vyšetřovatelů Masaryka někdo vyhodil nebo do něj silně strčil, aby z okna vypadl. O třináct let později, v roce 2016, se vyšetřovatelé zaměřovali přímo na osobu Masarykova vraha, nepřišli však s žádnými novými výsledky.
Je podle vás příčinou smrti Jana Masaryka vražda, nebo sebevražda?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 6. listopadu 2019. Anketa je uzavřena.
Vražda
96 %
(3152 hlasů)
Sebevražda
4 %
(138 hlasů)