„Ahoj! Jsem Pepa. Teď bydlím v Pekingu. Rád bych s vámi sdílet můj zajímavý život.“ „Ahoj milí. Jsem Lada. Teď bydlím v Pekingu. Ráda bych s tebou sdílet moje život“. Čínští influenceři, kteří mají na sociálních sítích desítky tisíc sledujících, se představují tuzemskému publiku lámanou češtinou. Pepa sází ve svých příspěvcích hlavně na čínskou přírodu, Lada zase na vaření. pepazhang 26. června 2025 v 10:03, příspěvek archivován: 16. září 2025 v 15:01 oblíbit sdílet odpovědět uložit Pepu Zhanga i Ladu Wang jako příklady čínské propagandy zmiňuje nová studie think-tanku CEIAS, která se zabývala vlivem komunistické Číny na státy Visegrádské čtyřky. „Oba influenceři mluví česky, je to už sofistikovanější forma příspěvků,“ říká pro iDNES.cz spoluautorka studie Kara Němečková. I přes velký počet sledujících se ale reakce pod příspěvky těchto influencerů počítají maximálně po desítkách. Při bližším pohledu lze snadno zjistit, že většina účtů, které Pepu Zhanga a Ladu Wang sledují, jsou Indové či Pákistánci. Obsah je přitom cílený na Čechy. „Máme za to, že to jsou boti (falešné účty),“ vysvětluje Němečková. Podobně to vypadá i na facebookových stránkách Čínského rozhlasu pro zahraničí. I tak je podle ní podobná forma pro čínskou propagandu slibnou cestou, jak ovlivňovat dění v různých zemích. Sem tam se na profilech Pepy a Lady objevují i fotografie velkých čínských metropolí, což je podle Němečkové obecně vnímáno pozitivně. „Ekonomický rozvoj a modernizace Číny je vnímána jako něco obdivuhodného. Jako něco, v čem má Peking náskok,“ potvrzuje. V průzkumu od CEIAS souhlasilo přes 40 procent dotázaných s tezí, že by bylo prospěšné učit se od Číny, jak řídit ekonomiky. Proti se postavilo necelých 30 procent respondentů. V dalších oblastech už si Peking vedl v očích Čechů znatelně hůře. Čínské politické hodnoty vnímá pozitivně jen necelá desetina oslovených, inspiraci z politického systému by si rádo vzalo jen zhruba osm procent. wang.lada 11. září 2025 v 15:39, příspěvek archivován: 16. září 2025 v 15:02 oblíbit sdílet odpovědět uložit „Čína má pořád špatné jméno v environmentálních otázkách, je brána jako hrozba v kyberbezpečnosti a také si s ní lidé v Česku primárně spojují komunismus, což se v žádné další zemi Visegrádské čtyřky neopakovalo,“ vysvětluje Němečková specifika Česka. Zmiňuje také možné další vysvětlení pro negativní obraz Číny v Česku, a to skrze bývalého prezidenta Miloše Zemana, který se k Pekingu přikláněl a v Praze před 9 lety hostil na státní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Spoustu lidí si spojuje čínský vliv právě s dobou vládnutí Miloše Zemana. Současná vláda i prezident se od této linie snaží distancovat, takže to bylo dokonce i téma ve volbách. V ostatních zemích Visegrádské skupiny Čína takto silně nerezonuje,“ přibližuje analytička. „Čína ze svého pohledu prostě vsadila na špatné lidi a snažila se svůj vliv prosazovat až příliš očividně, příliš agresivně,“ míní. Nejnáchylnější jsou Slováci Obecně jsou ale podle výzkumu nejnáchylnější na uvěření čínské propagandě Slováci. Ze všech zkoumaných zemí Visegrádské čtyřky tam nejméně lidí věří tezi, že by se vrcholní politici měli setkat s dalajlámou, pokud by to režim v Číně kritizoval. V Česku je toto číslo naopak nejvyšší. Dalajlámu na konci července navštívil prezident Petr Pavel a vzápětí Peking oznámil, že s ním přerušuje kontakty kvůli údajnému poškození územní celistvosti Číny. Právě téma svrchovanosti je pro režim v Pekingu mimořádně citlivé, silně souvisí nejen s Tibetem, ale hlavně s Tchaj-wanem. I v tomto případě jsou čínskému pohledu nejvíce nakloněni Slováci. O Tchaj-wanu jakožto neoddiskutovatelné součásti Čínské lidové republiky přemýšlí přes dvacet procent našich východních sousedů. V Česku je takových lidí zhruba 16 procent.