Nejradši do školy chodí gymnazisté. Půlka studentů se v lavicích nudí, říká průzkum
„Z větší části převažuje spokojenost a důvěra, ty však klesají zejména v závislosti na finanční situaci rodiny. Hlasy dětí vyjádřené ve výzkumu jsou apelem na to, abychom ve školách systematicky vytvářeli nejlepší možné prostředí pro jejich rozvoj,“
sdělila
ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.
Děti chodí rády do školy především kvůli kamarádům a novým znalostem. Toto nadšení je výrazně častější u studentů a studentek z rodin s vyššími příjmy, kde do školy rádo chodí 83 procent dotázaných. Naopak z příjmově slabších rodin má pozitivní vztah ke škole pouze 48 procent dětí.
„Ráda chodím do školy, protože se těším na kamarády a mám ráda učitele. Baví mě se učit nové věci, mám ráda projektové dny. Naopak mě nebavilo být doma při covidu,“ popsala studentka Barbora.
Průzkum také ukazuje, že na náladu žáků mají vliv známky. Šestatřicet procent dětí uvedlo, že se cítí šťastně, když dosahují dobrých výsledků, zatímco 59 procent přiznalo, že jsou nešťastní, pokud se jim ve škole nedaří. Nejvíce nezdary trápí starší děti ve věku 14–17 let, zejména gymnazisty a dívky.
To potvrdil žák Jan. „Myslím, že některým studentům se může škola i zhnusit, když jim nejdou písemky nebo nemají dobré známky,“ řekl.
Nudili jste se ve škole?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 4. září 2024. Anketa je uzavřena.
Ano
69 %
(63 hlasů)
Ne
31 %
(28 hlasů)
Dívky se podle dat chtějí stát nejvíce učitelkami, lékařkami nebo zdravotními sestrami. Chlapci se zajímají spíše o technické obory a sport. Nejvíce touží po tom být fotbalisty, techniky nebo policisty. Jana Špolcová z agentury STEM/MARK přiblížila, že dívky sní spíše o pečujících povoláních, kdežto chlapci se vidí v profesích, které odráží jejich koníčky a soustředí se na budování kariéry.
Nuda, nebo nedostatek odpočinku?
„Může to být dost únavné. Škola je důležitá, chce to zmírnit požadavky na studenty. Méně na nás tlačte. Některé předměty jsou pro život zbytečné. Chce to více her a spravedlivé známkování.“
Takové byly připomínky samotných žáků z výzkumu. Přibližně polovina z nich uvedla, že ve škole zažívá nudu, 18 procent dětí má pak pocit, že nemá dostatek času na odpočinek. Nuda ale nemusí být podle Špolcové negativní jev. „Nuda podporuje kreativní myšlení a není to tak, že by byly děti přehlcené nudou,“ sdělila.
Co se týče vztahů s učiteli a spolužáky, tak 46 procent žáků označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent dětí jej dokonce považuje za velmi dobrý. Tomu odpovídá i skutečnost, že více než polovina dotázaných mluví ve škole o svých problémech. Nejlepší vztahy mají mezi sebou gymnazisté, což podle Špolcové může souviset s tím, že na gymnázia chodí poměrně homogenní skupina dětí s podobnými zájmy.
„Oporu jsem měla vždycky v kamarádech a spolužácích, s učiteli to bylo horší, tak 50 na 50. Sice na škole máme školního psychologa, ale určitě to není někdo, komu bych se chtěla s něčím svěřovat,“ popsala studentka Zuzana. Z průzkumu vyplynulo, že po rodičích a lékaři je učitel čtvrtým člověkem, ke kterému mají děti největší důvěru. Úplně nebo docela učitelům důvěřuje 66 procent dětí.
Kratší dětství
Ve srovnání s minulými průzkumy eviduje UNICEF tři hlavní změny. „Klesá optimismus, co se týče výhledů do budoucnosti a života v České republice. Klesá také důvěra v dospělé, což může souviset se třetím faktorem, že dětství v Česku je o něco kratší,“ přiblížila Gomba.
„Výsledky mohou být interpretovány pozitivně, vidíme, že většinu dětí škola baví. Je ale důležité, aby ani jeden hlas nezapadl a aby se věnovala pozornost zkušenostem a individuálním odpovědím. Především tam, kde by to mělo fungovat, ale nefunguje,“ dodala Gomba.
Výzkum ve spolupráci s agenturou STEM/MARK letos proběhl již posedmé. Sběr dat pro studii se uskutečnil v období 3. až 30. června 2024. Na otázky odpovídalo 411 dětí mezi 9–17 lety.