Místo dopisu aplikace i masáž za očkování. Nový šéf VZP představil chystané změny
Proměna vnitřní organizace Všeobecné zdravotní pojišťovny začne 1. dubna. Duškov už začátkem března odvolal ředitele čtyř ze šesti regionálních poboček. Ty měla pojišťovna v Praze, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Nově ale zůstávají jen dvě – jedna pro Čechy, jejímž vedením Duškov pověřil dosavadní ředitelku plzeňské pobočky Lenku Havlasovou, a druhá pro Moravu a Slezsko, kterou bude řídit Petra Pevná, jež vedla brněnskou pobočku.
Změnu musí podle Duškova ještě schválit správní rada. „Budu argumentovat zefektivněním a jednotností přístupu například ke smluvní politice,“ řekl pro iDNES.cz. Klienti by ale změnu pocítit neměli, všech stávajících zhruba 200 klientských poboček v regionech podle ředitele zůstává. „Jde o jednotnost přístupu. Bude jedno, jestli navštívíte klientské pracoviště v Klatovech nebo ve Zlíně. Všude by měl být identický přístup a prosazování pravidel,“ vysvětlil.
Duškov v otázce sjednocení regionálních poboček opakovaně upozorňuje na rozdílný přístup k smluvní politice. Viditelný je podle něj například u poporodní péče. Konkrétně u komunitních porodních asistentek se podle něj ukázalo, že některý region s nimi smlouvy intenzivně uzavíral, jiný zase ne.
Na začátku roku měla VZP smlouvy s 64 nemocnicemi a pouze 14 komunitními porodními asistentkami. Tehdy tvrdila, že má tuto péči plně pokrytou. Po nástupu Duškova se ale situace začala měnit. Začátkem března už měla nasmlouvaných 72 porodnic a 29 komunitních pracovišť, z nichž některá sdružují více porodních asistentek.
„Asi to bylo do nějaké míry dáno osobním vkladem jednotlivých ředitelů, každý měl ve svém rozhodování nějakou volatilitu. Neříkám, že chci utáhnout šrouby, ale měli bychom mít nějaké odsouhlasené stanovisko a to prosazovat. Nikoliv, aby si to každý dělal, jak chce,“ míní Duškov.
Pozvánky na onkologický screening jinak
Kromě reorganizace se nový šéf pojišťovny chce zaměřit také na rychlejší vstup inovací do úhrady. To nyní trvá i několik let, u nových léčebných či preventivních metod je ale podle Duškova potřeba proces zrychlit. Podpořit chce také včasnou diagnostiku u nemocí, které se rychle zhoršují. Například zobrazovací metody by pacienti s takovými diagnózami mohli mít do několika dnů namísto týdnů.
Změnu plánuje Duškov také ve způsobu zvaní na onkologické screeningy. To zatím funguje prostřednictvím zvacích dopisů, nově by je ale mohly nahradit notifikace přes aplikaci Moje VZP. Tu nyní podle Duškova používají zhruba tři miliony pojištěnců.
„Chceme, aby padly ty bariéry. Dnes musíte mít žádanku, musíte se někam objednat a je to docela komplikovaný proces. Kdo je málo asertivní, tak se na to v půli cesty vykašle a nikam nejde,“ vysvětlil Duškov.
Správní rada si podle předsedy Kamala Farhana (ANO) slibuje, že Duškov se více zaměří na restrukturalizaci sítě a dostupnost péče. Tyto parametry chce Farhan navrhnout na dalším jednání správní rady jako ukazatele výkonnosti, podle kterých rada ředitele hodnotí včetně navrhovaných odměn.
Za očkování příspěvek na masáž
Novinkou pro dospělé klienty VZP je bonus ve výši 500 korun za očkování proti chřipce. Ten pojišťovna přidává ke stávajícímu příspěvku 300 korun na vakcínu. Bonus mohou lidé využít na dentální hygienu, rehabilitační procedury, jako je masáž, plavání či sauna, nebo třeba na úhradu permanentky na pohybové aktivity.
Příspěvek začne VZP proplácet od ledna 2027, dosáhnou na něj ale i ti, kteří se nechají očkovat po 1. září letošního roku.
„Snažíme se vytvořit podmínky, abychom naše klienty stimulovali k tomu, aby se očkování zúčastnili,“ řekl místopředseda Správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). Dodal, že podobné benefity už pojišťovna nabízela například u některých screeningů.
Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec, který je také místopředsedou Správní rady VZP, míní, že se podobné návrhy objeví i u dalších pojišťoven. „Ministerstvo je obecně institucí, která podporuje zvýšení proočkovanosti našich občanů proti infekčním chorobám,“ uvedl s tím, že vyšší proočkovanost na chřipku by mohla mít na Česko pozitivní ekonomický dopad.
Také Duškov upozornil na vysoké náklady na zdravotní péči, která s chřipkou souvisí. Třeba u starších pacientů se při hospitalizaci kvůli zánětu plic mohou vyšplhat v průměru k 80 tisícům korun za léčbu poskytnutou v nemocnici. „U závažnějších stavů vyžadujících pobyt na specializovaných JIP lůžkách, například s plicní ventilací či s dalším nutným vybavením, se výdaje o řád zvyšují,“ uvedl. V takových případech může desetidenní péče stát zhruba 400 tisíc korun.