Pyxida jako dar od Cyrila a Metoděje. Výstava v Modré je plná originálů
„Snažili jsme se připravit výstavu s předměty, které není tak snadné vystavovat a které se jen výjimečně dostávají ven z trezorů,“ naznačil Jiří Mitáček, ředitel Moravského zemského muzea v Brně, pod které Klenotnice Velké Moravy patří.
Návštěvníci zde v jedinečném podzemním prostoru v archeoskanzenu mohou obdivovat nejrůznější šperky, zbraně, kříže nebo modely kostelů. Ve většině jde o originální předměty často nevyčíslitelné historické hodnoty, spojené se společenskými a náboženskými elitami Velké Moravy. V některých případech jde o vědecké kopie v originální velikosti.
Na výstavu je zapůjčil nejen Archeologický ústav Slovenské akademie věd v Nitře, ale také Moravské zemské muzeum, Akademický ústav Akademie věd ČR v Brně, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Národní památkový ústav ČR nebo obce Bojná a Modrá.
Součástí výstavy jsou také nálezy z oblasti písemnictví a architektury, a také modely nejvýznamnějších raně středověkých sakrálních staveb.
„Máme možnost tady vidět exponáty, které možná už nikdy neuvidíme,“ prohlásil starosta Modré Miroslav Kovářík.
Zhruba třicítka exponátů pochází z nálezů v okolí Nitry nebo dalších lokalit na Slovensku. Některé z nich dokonce svou lokalitu opustily vůbec poprvé, některé před touto výstavou viděli pouze návštěvníci Vatikánu. Jde například o šperky charakteristické pro nejvyšší vrstvy nebo opasky a výzbroj se symboly kříže, což dokladovalo fakt, že tehdejší obyvatelé už se považovali za příslušníky křesťanství. U řady šperků se jedná o velmi kvalitní šperkařskou výrobu.
Dar od soluňských bratří
„K nejvzácnějším nálezům patří určitě pyxida. To je nádoba vyrobená ze slonoviny, přesněji z klu, která má jeho průměr a dříve byla uzavíratelná. To je ojedinělý nález, protože z celého prostoru Velké Moravy máme na Slovensku jen tuto jednu,“ zdůraznil kurátor Matej Ruttkay z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře.
„Vše nasvědčuje tomu, že byla součástí darů, které přinesli Konstantin a Metoděj, když přišli na Velkou Moravu. Tehdy se určitě používala k uchování relikvií, na rozdíl od antiky, kdy byla prioritně používaná na šperky,“ upřesnil.
Vystavené předměty pocházejí ze známých archeologických lokalit, jako jsou Mikulčice, Staré Město, Uherské Hradiště-Sady. Jsou zde ale také nálezy z málo známých míst, jako je Rajhrad, Staré Zámky nebo Čierne Klačany na Slovensku.
„Pocházejí z nich unikátní předměty jako třeba pyxidy nebo relikviářové schránky na ostatky mrtvých. Dále tu máme závěsné náprsní kříže a ještě vzácnější kříže procesní, které se nosily na čele procesí, kdy například Cyril a Metoděj kráčeli ke kostelu,“ upozornil autor výstavy a vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.
Zbraně velmožů i šperky jejich manželek
Život elitních členů velkomoravské společnosti, tedy velmožů a jejich manželek, přibližují vystavené zbraně, meče, sekery, ostruhy nebo opasková kování a drátěná zbroj. Ženskou část reprezentují náušnice, gombíky a náhrdelníky.
Nová výstava ale přibližuje také téma stavitelství spojené s křesťanstvím. „To je zde poprvé prezentované prostřednictvím pálených střešních krytin z kostela v Uherském Hradišti-Sadech z 9. století. Tento kostel byl pravděpodobně jedinou církevní stavbou, která byla skutečně kryta pálenou střešní krytinou, ostatní byly kryty například dřevem,“ doplnil Galuška.
Jak tyto sakrální stavby vypadaly, přibližují modely v poměru 1:25, u nichž nechybějí ani detaily. „Vidíte tam oprýskanou kostelní malbu, cihličky a detaily, jak mohly kostely vypadat v 9. století. Máme tady nejen centrální kostel v Sadech, ale také třetí mikulčický kostel nebo kostel sv. Jana v Modré, který se našel jen kousek odsud,“ poukázal Galuška. Výstava potrvá v Klenotnici Velké Moravy do 29. listopadu.