Ještě před zahájením summitu Evropské rady se státníci z několika zemí včetně České republiky sešli na samostatné schůzce týkající se migrace. Krátké jednání pořádala Itálie, Dánsko a Nizozemsko a původně se jí mělo účastnit z dalších zemí jen Řecko, Kypr, Rakousko, Polsko a Česko. Postupně však počet účastníků začal narůstat, mimo jiné o Německo či Estonsko. Setkání se účastnila rovněž šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropská unie je stále na půli cesty, co se týče řešení migrace. Z tohoto důvodu společně s dalšími zeměmi navrhujeme mnohem ucelenější opatření. Například rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl do takzvaných třetích zemí, posílení ochrany vnějších hranic a vytvoření azylových center mimo Evropu. Nejsme sice hraniční zemí Schengenského prostoru, přesto jsme v této oblasti velmi aktivní, protože chápeme, co všechno je v sázce,“ uvedl Fiala po jednání zemí, které apelují na rychlejší implementaci tvrdších opatření. Petr Fiala @P_Fiala The EU has remained halfway in dealing with illegal migration. That is the reason why, along with other countries, we are proposing more consistent measures - such as faster return of failed applicants to third countries, stronger protection of external borders or creating asylum… https://t.co/djkD3MZzJn https://t.co/uu3fvdlNAI 17. října 2024 v 11:47, příspěvek archivován: 17. října 2024 v 11:49 oblíbit retweet odpovědět „Dnešní (čtvrteční, pozn. red.) schůzky se účastnilo jedenáct států a některé další naši iniciativu podporují. Bavíme se o věcech, které byly ještě nedávno tabu. Návratová politika nefunguje, počet lidí, kteří mají být vyhoštěni a pak skutečně vyhoštěni jsou, se pohybuje okolo dvaceti procent. To se musí zásadně změnit,“ uvedl po schůzce Fiala. Dobrým znamením, že se věci pohnou kupředu, je i osobní účast šéfky Evropské komise. Vyjednávání o nových migračních pravidlech bude mít rovněž konkrétní českou stopu. „Jedním z komisařů, kteří se budou podílet na jednání se třetími zeměmi, je i Jozef Síkela,“ potvrdil český premiér. Síkela by měl mít v následujícím funkčním období na starosti portfolio mezinárodního partnerství. Nizozemsko a vyhošťování do Ugandy? Ohledně migrace se na summitu očekávala nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl. Von der Leyenová zatím přislíbila, že jednou z priorit nové unijní exekutivy bude mimo jiné vypracovat novou a efektivnější návratovou směrnici, což je jeden z požadavků České republiky. Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se poměrně liší. Španělsko prosazuje uspíšení začátku platnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku, původní plány přitom hovoří o roku 2026. Podobný názor zastává i Německo. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví Maďarsko. Urychlení zavedení migračního paktu je podle českého premiéra problematické. „Nakolik je to reálné? To otevřeně řečeno nevím. Přáli jsme si, aby byl pakt v řadě opatření rychlejší, ale to se nám dosud nepovedlo,“ přiznává. Nizozemský premiér po skončení jednání uvedl, že jeho země operuje s plánem na vyhošťování migrantů do Ugandy. Agentura Reuters však dodává, že není jasné, zda by to umožňovaly nizozemské zákony. Větší tlak a albánský model Už před odletem na summit Fiala avizoval, že Evropská unie musí v otázkách migrace výrazně přitvrdit . „Chceme vytvářet tlak a přesvědčovat i další státy. Měli bychom rovněž více spolupracovat se třetími zeměmi, tak abychom problém vyřešili předtím, než lidé vstoupí na území Evropské unie,“ uvedl. Za vzor hodný následování považuje aktuální spolupráci Itálie s Albánií. Členské státy by musely při následování takového postupu dojednat smlouvy s dalšími státy. „Konala se některá jednání s africkými státy, to je asi nejlogičtější region, kde bychom se o to měli pokusit,“ popisuje Fiala. Zároveň varuje před kroky, které popírají základní principy Evropské unie. „Otázka nelegální migrace je otázkou vnitřní bezpečnosti EU i vnitřní soudržnosti. Jestli některé státy přichází s řešením, kdy omezují pohyb přes vnitřní hranici uvnitř Schengenského prostoru, tak to je přesně to, co jde proti duchu Unie a proti tomu, co na ní nejvíce oceňují občané. Taková cesta je pro mě nepřijatelná,“ dodal. Radiální řez podle Patriotů pro Evropu Podle frakce Patrioti pro Evropu by členským státům mělo být umožněno vzdát se uplatňování migrační politiky Evropské unie, uvedli její představitelé po jednání v Bruselu. Schůzky se zúčastnil i předseda českého hnutí ANO Andrej Babiš. Zástupci frakce se podle prohlášení shodli na tom, že migrační politika EU narušuje národní bezpečnost nebo svrchovanost členských států. Přístup Evropské komise podle nich podporuje nekontrolovanou imigraci. „Patrioti připomínají, že ochrana vnějších hranic EU je povinností, nikoliv zločinem,“ stojí v prohlášení . Zástupci Patriotů pro Evropu také vyzdvihli nedávné úspěchy svých členských stran ve volbách v Nizozemsku, Rakousku, České republice, Francii a minulý víkend v Belgii. Jednání se zúčastnil Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu (PVV), europoslanec Harald Vilimsky ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), Marine Le Penová a Jordan Bardella z francouzského Národního sdružení (RN), italský vicepremiér a lídr vládní strany Liga Matteo Salvini, maďarský premiér a předseda strany Fidesz Viktor Orbán a zástupci Belgie, Řecka, Dánska a Polska. V prohlášení ke schůzce vedoucí představitelé nově vzniklé pravicové frakce v EP také uvedli, že odsuzují výroky šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, které minulý týden pronesla v Evropském parlamentu na adresu Orbána. Na plenárním zasedání 9. října von der Leyenová kritizovala maďarského premiéra za neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině . Zdroj: ČTK