„Svátek práce pro mě není obyčejným dnem, je to opravdu státní svátek, což doufám i tak zůstane. Práce je atribut, je to něco, co k člověku patří a já to tak i beru,“ řekla jedna z účastnic shromáždění na Střeleckém ostrově paní Dana. Souhlasí starší pár z Prahy. „My svátek práce slavíme, vždycky spolu trávíme celý den, jdeme na procházku nebo na společnou večeři,“ řekli manželé na prvomájovém setkání. Na Střeleckém ostrově se sešli například komunisté. Jeden z jejich podporovatelů, Jiří, považuje svátek práce za důležitý den. V rámci svátku slaví rád tak, že se účastní právě podobných shromáždění. Na akci pražské ODS na Kampě, která začala v jednu hodinu odpoledne, dorazily stovky lidí. Někteří využili šanci setkat se s vrcholnými politiky a vedli s nimi debatu nebo je chtěli alespoň pozdravit. Drž hubu, reagoval Vondra Akci zahájil Marek Benda. Oblékl si kšiltovku se stíhačkou F-35, která byla darem od ministryně obrany Jany Černochové. Na místo zavítal i primátor Prahy Bohuslav Svoboda, zúčastnili se také Filip Benda či Ondřej Krutílek, kteří kandidují za koalici SPOLU do Evropského parlamentu. V dalším programu na akci ODS vystoupil i lídr kandidátky Alexandr Vondra. Při své řeči ho přerušil jeden z procházejících lidí, načež mu Vondra odpověděl „Drž hubu“, a to rovnou dvakrát. Na prvomájové shromáždění dorazil kromě předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové i poslanec Evropského parlamentu za stejnou stranu Luděk Niedermayer. „Neměli bychom jen slavit, ale uvědomit si i naši odpovědnost,“ řekla Pekarová Adamová k důležitosti voleb do europarlamentu. „Na 1. máje nemáme žádné protestní shromáždění jako socialisté a komunisté. My to máme radostné setkání s našimi příznivci a podporovateli,“ okomentoval Vondra setkání s voliči na pražské Kampě. Vondra také zmínil, že se po několikaleté tradici rozhodli přesunout akci z Petřína do Kampy. Na podporovatele ODS čekal připravený program pro rodiny i děti. Na akci protestovala paní Marie, která řekla, že ji a její rodinu vláda připravila letos o padesát tisíc. „Komunisté nám na naše děti aspoň dali, tak jsme je měli, my peníze už nemáme,“ vysvětlila svou účast na protestu. Sociální demokraté si připomněli Svátek práce i vstup Česka do Evropské unie dopoledne na Střeleckém ostrově, kde se postupně střídali s dalšími. Problémem současnosti je nejistota, řekl shromážděným lídr evropské kandidátky SOCDEM Lubomír Zaorálek. U desky připomínající první dělnickou oslavu svátku práce v Praze v roce 1890 se scházeli také zástupci dalších levicových stran. Například komunisty přišlo podpořit asi 200 příznivců. Součástí jejich akce byla i petice proti korespondenční volbě a agitace před evropskými volbami. Co pro vás znamená 1. květen? Hlasování skončilo Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 8. května 2024. Anketa je uzavřena. Je to prostě volný den 64 % (240 hlasů) Je to státní svátek 36 % (133 hlasů) Při té vystoupila Petra Prokšanová, dvanáctka na kandidátní listině Stačilo!, kterou komunisté vytvořili. „Hanba Fialovi, hanba Jurečkovi a všem dalším poskokům,“ zvolala směrem k přihlížejícím, kteří se na místě drobně verbálně střetli se zastánci EU a USA. Před polednem dorazili zástupci České suverenity sociální demokracie, včetně předsedy Jiřího Paroubka. U pomníku 1. máje poděkoval všem za účast a připomněl historii tohoto svátku. Prahou prošel studentský majáles a protestovali anarchisté V půl jedenácté vyrazil z Kampy tradiční studentský majáles. Šel z Malé strany přes most k Nové scéně Národního divadla, dál na Karlovo a Staroměstské náměstí a dorazil do Kampusu Hybernská, kde oslavy pokračovaly a byla slavnostně vyhlášena královna majálesu. K vyjádření protestu se na Střeleckém ostrově shromáždili anarchisté. Ti se následně vydali na pochod Prahou. „Pryč s touhle vládou, ať si lidé vládnou,“ vykřikovali. Při pochodu také vyjádřili podporu Palestině. Podle odhadů se pochodu zúčastnilo kolem tisícovky protestujících. Česká republika dnes také slaví dvacet let členství v Evropské unii. Tehdy panovala velká očekávání a nadšení, které však postupem času opadlo. Podepsaly se na tom zejména krize jako ta finanční či migrační. „Chci vyzvat všechny z vás ke svornosti a varovat před nepřiměřeným očekáváním, po němž může následovat deziluze,“ říkal před dvaceti lety tehdejší prezident Václav Klaus, který přitom v 90. letech jako premiér přihlášku podal. Česko za 20 let členství dostalo z unijního rozpočtu přes jeden bilion korun čistého zisku. Část společnosti přesto cítí deziluzi například proto, že jsme nedohnali tolikrát zmiňované Německo. Průměrná mzda je tam stále 2,5krát vyšší než u nás. Největší nespokojenost s členstvím Česka v Evropské unii byla v době migrační krize. V roce 2016 bylo nespokojených 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost panovala u Čechů kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy vyjádřilo spokojenost 69 procent z nich. Vývoj veřejného mínění popsala v analýze průzkumů agentura STEM, která data sbírala od vstupu Česka do EU. Letos členství v EU kladně hodnotilo 51 procent Čechů. Pozitivně Češi na EU vnímají zejména svobodu cestovat, pracovat a studovat, negativně ji vidí jako příliš direktivního aktéra, který Českou republiku obírá o nezávislost. Česko a EU v datech žádost o vstup do EU: 1996 vstup: 1. 5. 2004 vstup do zóny volného pohybu (Schengen): 2007 Česko dvakrát předsedalo EU: v letech 2009 (premiér Mirek Topolánek, později Jan Fischer) a 2022 (premiér Petr Fiala) Při vstupu do Unie se Česko zavázalo přijmout společnou měnu euro, ze všech zemí si pouze Dánsko vyjednalo výjimku. Kromě nej a Česka se neplatí eurem ještě v Polsku, Švédsku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. EU má 27 členů , zatím posledním se v roce 2013 stalo Chorvatsko a v roce 2020 naopak odešla Velká Británie. Přihlášku má historicky podanou devět zemí, naposledy předloni ji podaly Ukrajina, Gruzie a Moldavsko.