„Srpen 1968 je zároveň připomínkou odvahy lidí, kteří se odmítli smířit s tím, že o jejich zemi a jejich budoucnosti rozhodne někdo jiný. Naší úlohou je udělat všechno pro to, aby se už nikdy neopakovala doba, že o osudu naší země rozhodovala cizí moc a svoboda jejích občanů byla pošlapána,“ napsal Pellegrini. Podle úřadu slovenské vlády intervence cizích armád brutálně zastavila budování takzvaného socialismu s lidskou tváří, jehož ústřední postavou byl Alexander Dubček. „Jen důsledná ochrana státní suverenity a národních zájmů je zárukou, že o budoucnosti Slovenska se bude rozhodovat výhradně doma, bez jakéhokoliv vnějšího diktátu,“ uvedl. Pietní akce k uctění obětí okupace Československa se zúčastnil také český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák. „21. srpen roku 1968 se stal symbolem, který pod koly tanků ukončil na více než dvě desetiletí naději našich prarodičů, rodičů v tehdejším Československu na svobodný vývoj naší společnosti a naději, že si můžeme žít lepší život v lepším a svobodnějším světě,“ řekl Jindrák. Místopředseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko a exministr zahraničí Ivan Korčok při výročí okupace Československa napsal, že tento den nelze smazat z historické paměti. Odmítl také současné sbližování se s režimem v Moskvě, který podle něj vede agresivní válku proti svému sousedovi. Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) v prohlášení kritizovalo, že šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár jen den před výročím okupace Československa oznámil přípravu zasedání slovensko-ruské mezivládní komise. Blanár na pietní akci řekl, že mezinárodní vztahy nemohou být založeny na právu silnějšího rozhodovat o slabším. Podle něj o osudu země nemůže rozhodovat cizí moc s použitím vojenské síly. Stávající konflikt na Ukrajině v této souvislosti ministr přímo nezmínil. Podle šéfa KDH Milana Majerského se vláda chová spíše jako komplic cizí moci a hazarduje se suverenitou země stejně lehkovážně jako ti, kdo slovenský národ zradili v minulosti. Slovenský premiér Fico v minulosti opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k válce na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo Rusko, ale také vojenskou pomoc Kyjevu. Slovensko nadále udržuje vztahy s Moskvou a Fico se od ruské invaze do sousední země opakovaně setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.