Zástupci ČLK a zdravotnických odborů před dvěma týdny představili kampaň Slibem neuzdravíš a v případě nespolupráce ministerstva chtěli znovu vyzvat k vypovězení přesčasové práce. Akci ale minulý týden kvůli povodním odvolali. Přerušení protestů je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka konstruktivní krok, který umožní lepší atmosféru pro nadcházející jednání. „Zavázali jsme se k plnění prosincové dohody a tu plníme. Navzdory tomu, že byly zástupcům zdravotnických odborů a ČLK předloženy návrhy splňující všechny body dohody, objevily se z jejich strany nové požadavky,“ řekl Válek. „Vláda neplní závazky, které podepsala v prosinci loňského roku,“ řekl minulý týden prezident ČLK Milan Kubek. Lékaři žádají například sjednocení výše platů ve státních nemocnicích s mzdami v soukromých zařízeních na stejných pozicích. Podle MZd ale takový krok není možný. Vadí jim také to, že zákon počítá s tím, že lidé by museli pro získání určité garantované výše mzdy mít průměrně osm hodin přesčasů týdně. Nové požadavky byly podle Válka zapracovány do návrhu, které ministerstvo předloží ve čtvrtek. Nová varianta je z finančního pohledu maximem možného, sdělil Válek. Podle náměstka ministra Václava Pláteníka je spolupráce s lékaři a odbory ukázkou toho, že lze v případě shody rychlé převedení do praxe. „Často to vypadá, jako bychom nedosáhli ničeho. To není pravda a přijde mi to skoro neuctivé k práci mladých lékařů, kteří se do toho pustili a společně jsme mnoho věcí změnili k lepšímu,“ řekl Pláteník. Změny se dotkly například vzdělávání, kde vznikla pracovní skupina pro koordinaci specializačního vzdělávání či kontaktní místo pro podněty lékařů. Důležitým bodem dohody bylo odměňování lékařů, podle resortu se platy zvýšily o pět, osm a patnáct tisíc. Navýšení se dotklo také ostatních zaměstnanců nemocnic, včetně těch s kratšími úvazky. O návrhu zákona o odměňování se podle Pláteníka jedná od začátku letošního roku. „Platy rostou tempem, které je vyšší než inflace. Samozřejmě rostou i peníze do zdravotnictví, tedy celkové úhrady v systému veřejného zdravotnictví. Nevím, kam míří to, že něco z toho je nesplněno,“ řekl ředitel Odboru přímo řízených organizací Jan Michálek. Deset tisíc nových lékařů „Lékařské fakulty vyprodukují v následujících šesti letech zhruba 1700 absolventů ročně, kolem 10 200 nových lékařů, což je čtvrtina současného stavu,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. V posledních třech letech podle něj nastoupilo zhruba až 2000 studentů, do atestačního vzdělávání po lékařské fakultně letos téměř 1700. „Nové absolventy je třeba směřovat do potřebných oborů,“ uvedl Dušek. Dodal, že například obor pediatrie, kde se vzdělávají nedostatkoví dětští praktičtí lékaři, průměrně studuje v posledních letech 250 lékařů každý rok. Méně lékařů je podle dat třeba v nemocnicích. „Potřeba a produkce akutní lůžkové péče klesá, v posledních deseti letech minimálně o 20 procent,“ doplnil Dušek. S programem, který navýšil počty studentů lékařský fakult, přišlo MZd pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) v roce 2019. Podobný program současné vedení ministerstva připravuje pro nelékařské profese. Podle Válka už je schválený zástupci všech vládních stran, rozpočet počítá se 420 miliony korun. „Ty peníze v rozpočtu už jsou a dostal je pan ministr Bek pro vysoké školy,“ řekl na dotaz ČTK. Nejvíc podle Duška chybí všeobecné sestry, ale také radiologičtí asistenti nebo zdravotničtí záchranáři.