Pokud bychom zůstali u zmíněných kudrnáčů, čím je vlastně dáno to, že někdo má vlasy vlnité až kudrnaté a druhý je má rovné? V prvé řadě je tvar vlasu – stejně jako jeho barva – dán geneticky, to znamená, že potomci tvar vlasů dědí po svých předcích. Dále je ovlivněn rasově. U asijské populace byste těžko hledali přirozeně vlnité vlasy, zatímco u africké populace jsou kudrnaté vlasy běžné. O tom, zda máme vlasy rovné či vlnité, rozhodují dva faktory: průřez vlasu a tvar ústí vlasového folikulu v pokožce (folikul je tkáň v kůži, která obaluje vlas a obsahuje vlasovou cibulku, pozn. red.) . Jeho dostatečná šíře ponechá vlasy rovné, zúžení je zvlní. To vidíme například u protinádorové terapie, která se podává při kožním nádoru melanomu. Některé léky ovlivňují i rohovění ve vlasovém váčku, z něhož vlas vyrůstá, a pacienti vypadají jako po trvalé. V těchto případech jde o proces vratný a po skončení léčby se vlasy zpátky narovnají. K zešedivění „během noci“ může v extrémních podmínkách dojít. Témata: pacient , Petr Arenberger , Lékaři Česka , Týdeník Téma , Zdraví , Monika Arenbergerová , onemocnění , hormon