Horší než peklo. Vedro v Mariupolu rozkládá těla, z obrazovek mluví Putin
„Bylo to tam horší než peklo. Nedá se to popsat,“ říká pětapadesátiletý Vladimir Korčma, jenž v Mariupolu celý život pracoval jako strojník. „Neměli jsme plyn ani elektřinu. Vodu měl jen šťastlivci,“ dodal muž, který z města odjel na konci května a nyní žije v uprchlickém středisku v Kyjevě.
Měsíc poté, co Rusové dobytím komplexu Azovstal získali kontrolu nad celým Mariupolem, tam lidé dál žijí bez přístupu k základním potřebám. Z původní půlmilionové populace zbylo asi devadesát tisíc lidí. Většina z nich má podle listu
The Guardian
omezené mobilní a internetové připojení.
Zkáza Mariupolu
„Udělali z našich domovů ruiny. Nikdy jsem si nemyslel, že budu bezdomovec,“ uvedl Korčma, jehož bratr v Mariupolu zůstal. „Spojení je obtížné, ale nikoli nemožné. Bratr musí dojít na okraj města, pak má signál,“ podotýká.
Rusko informačního vakua využilo a do města přivezlo auta, na nichž jsou namontované velké obrazovky. Přezdívá jim „mobilní informační komplexy“ a bez ustání z nich obyvatelům pouští státní televizi. V té promlouvá Vladimir Putin nebo ruští „experti“, kteří podporují invazi a předpovídají městu zářnou budoucnost.
„Auta s obrazovkami rozmístili na všech hlavních náměstích. Když jsme s matkou čekaly ve frontě na jídlo a vodu, musely jsme poslouchat, jak nás Rusové osvobodili od nacistů,“ řekla Katerina, která odjela začátkem května.
Ruská státní média „operaci“ v Mariupolu líčí jako velmi úspěšnou, nadšeně také informovala o vztyčení nového nápisu, jenž lidi „vítá“ ve městě. Ne všechny reportáže jsou však pouze příznivé. „Obyvatelé zničeného Mariupolu vaří vývar z holuba venku na ohni,“ uvedla koncem května státní televize NTV a připustila i to, že většina lidí stále nemá elektřinu ani vodu.
Cholera se šíří městem, říká starosta
Rapidně se horší také dostupnost léků a zdravotní péče. „Vzal jsem svého bratra k zubaři s urputnou bolestí zubu. Lékař ale už neměl žádná anestetika, takže mu vytrhl zub bez umrtvení. Bratr strašně křičel,“ uvedl Oleh, jenž město opustil v květnu a nyní se rovněž nachází ve středisku v Kyjevě.
Ve městě nefunguje kanalizace a na ulicích stále leží mrtvá těla. Další zemřelí byli pohřbeni do provizorních hrobů. Město se ovšem v minulém týdnu potýkalo s horkem a dešti, které tyto provizorní hroby ničily. Cholerou, o jejímž výskytu ve městě se dříve informovalo, se podle starosty Vadyma Bojčenka nakazily už desítky lidí.
„Tahle infekce se šíří velmi rychle. A nejsou podmínky, aby se tomu zabránilo. Nejsou doktoři, chybí infekční kliniky. Naše infekční nemocnice byla zničena i se vším vybavením,“ uvedl Bojčenko pro stanici
BBC
.
25. května 2022
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Doklady o tom, že by byl někdo ve městě s cholerou diagnostikován, ale nejsou, neboť nemocnice je mimo provoz. „Obyvatelé pohřbívali oběti ve dvorech, v parcích. K tomu přidejte nefunkční vodu a kanalizaci. Ze všeho se vytváří směsice, která stéká do řek a studní,“ popsal Bojčenko.
Voda ve studních podle Bojčenka není pitná, ale přivážené vody není dost pro všechny. Ukrajinské úřady také nemají možnost do města dopravit léky, protože Mariupol je zcela uzavřený. „Když jsme z města odjížděli, všude tam byl velmi intenzivní smrad,“ popsala Katerina.
Před nebezpečím epidemie cholery varovali také odborníci z Environmentální univerzity na Floridě, kteří předpověděli její propuknutí v Jemenu roku 2017. „Neříkáme, že Mariupol zítra pohltí cholera. Říkáme, že riziko je vysoké a jsou tam všechny předpoklady. Teď je čas se připravit, ne čekat, až budete mít tisíce případů,“ řekla
VOA
mikrobioložka Rita Colwellová.
„Slibovali penze, teď je nabízí za pasy“
Informace o situaci ve městě se dostávají na světlo také prostřednictvím telegramového kanálu „
Mariupol Now
“, kam jeho správce umisťuje fotografie z míst, ke kterým se dostane. Ve středu se zde objevil drastický
snímek
, na němž je vidět několik desítek těl ležících na parkovišti.
Starostův poradce Petro Andrjuščenko
odhaduje
, že během dvou měsíců bojů v Mariupolu přišlo o život až 22 tisíc lidí. Člověk, jenž se podílí na koordinaci pohřbů ve městě, nicméně The Guardianu anonymně sdělil, že celkový počet obětí by se mohl blížit 50 tisícům.
Ačkoli se proruští separatisté po příchodu do města zavázali, že ho přebudují na „letovisko“, podle svědků ekonomika stojí na mrtvém bodě.
„Představte si to jako na konci Sovětského svazu, ale pětkrát horší,“ uvedla čtyřiapadesátiletá Taťána, která z města odešla na konci dubna a nyní je v kontaktu se svou matkou a sestrou, jež jsou stále na místě.
Okupanti podle Taťány sice lidem slíbili, že jim vyplatí dlužné penze, dostala je však jen hrstka důchodců. „Separatisté později řekli, že o výhody mohou požádat jen ti, kteří své ukrajinské pasy vymění za ruské,“ konstatovala. O víkendu se objevily zprávy, že ruští vojáci začali s vydávání ruských pasů také v jihoukrajinských městech Cherson a Melitopol, která okupanti ovládají.
1. června 2022
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na
iDNES.tv