„Prezident Pavel se po skončení programu v Japonsku vydal na čistě soukromou cestu, na které jej nedoprovázel nikdo z Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl mluvčí. „Dalajlama měl tento měsíc významné životní jubileum a pozval prezidenta Pavla na oslavu. Prezident využil příležitosti a během návratu z pracovní návštěvy Japonska se odpojil od delegace, aby dalajlamovi osobně poblahopřál,“ dodal. Dalajlamu pojilo osobní přátelství s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Na jeho pozvání přijel do tehdy ještě Československa poprvé 2. února 1990. Návštěva tehdy vzbudila kritiku Číny. Od první návštěvy země na Havlovo pozvání byl v Česku několikrát, naposledy se v roce 2016 zúčastnil konference Forum 2000. Nedávno vyšlo v kinech Pozoruhodný celovečerní dokument o životě dalajlámy, který natočili loni Švýcaři, dorazil i do našich kin. Nese název Moudrost štěstí a podílel se na něm například také herec Richard Gere, který se považuje za žáka Jeho Svatosti. Ti, kdo film viděli, mluví o mimořádném zážitku a o tom, jak odcházeli ze sálu obohaceni. Čínské velvyslanectví v České republice Pavlovo setkání s dalajlamou odsoudilo. „Čínská strana vyjadřuje silné znepokojení a rozhodný nesouhlas s tím, že prezident Pavel ignoroval vážné stanovisko čínské strany a celkovou situaci čínsko-českých vztahů a trval na tom, aby se setkal v Indii s 14. dalajlámou,“ uvedlo v prohlášení zaslaném ČTK. Dalajlamu přitom označilo za „politického exulanta, který pod rouškou náboženství provádí protičínské separatistické aktivity“, přičemž uvedlo, že „Tibet je od pradávna součástí čínského území“. „Čínská strana naléhavě vyzývá českou stranu, aby dodržovala politický závazek jedné Číny, okamžitě přijala účinná opatření k odstranění negativních dopadů, přestala vysílat jakékoli nesprávné signály separatistickým silám usilujícím o nezávislost Tibetu a svými konkrétními činy přispěla k udržení zdravého a stabilního rozvoje čínsko-českých vztahů,“ uvádí prohlášení. Dalajlama, občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl označen za reinkarnaci 13. dalajlamy. Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije dalajlama v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. V roce 1989 získal Nobelovu cenu za mír. Čína tibetskou exilovou vládu neuznává a dalajlamu viní ze separatistických snah. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury. Dalajlama, který je už nyní nejdéle žijícím nejvýše postaveným představitelem tibetského buddhismu, na začátku července prohlásil, že by se rád dožil více než 130 let. Oznámil také, že staletá tibetská buddhistická instituce duchovního vůdce zůstane zachována. Podle agentury AP tak ukončil spekulace, že by mohl být posledním, kdo tuto duchovní roli zastává. Jeho úřad uvedl, že příštím dalajlamou by mohla být i žena nebo člověk narozený mimo Tibet. Výběr nového duchovního vůdce bude mít na starost úřad dalajlamy.