Jeho hodnota přesahuje 14 milionů korun. V tehdejší době by si za něj člověk mohl pořídit stádo 40 krav. Nyní dostal poklad i výpravný katalog, který necelými šesti sty tisíci financoval Pardubický kraj. Celé dva roky nález zpracovávali numismatici Moravského zemského muzea v Brně, další dva roky vznikala několikasetstránková publikace, která poklad popisuje. „Je to výjimečný nález. Obsahuje hlavně drobné a střední nominály, jsou to mince z poloviny 15. století do druhé půlky 17. století. Starší mince byly platné v období 30leté války, takže je historicky v pořádku, že se tam objevily. Převažuje tříkrejcar, který se razil od 20. let 17. století. Byla to v 17. století ta nejoblíbenější mince pro běžné placení,“ řekla vedoucí numismatického oddělení brněnského Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannová, která numismatický výzkum pokladu vedla. V pokladu bylo zdokumentováno 12 zlatých a 7 088 stříbrných mincí . Ze zlatých mincí se dochovaly zahraniční dukátové ražby. V největším počtu se jedná o osm dukátů ze Spojených nizozemských provincií; dva dukáty pocházejí z německých zemí, v jednom kuse je v nálezu dukát polského města Gdaňsk a rovněž v jednom kuse benátský dukát. Z obchodních mincí, kromě těch zlatých, depot obsahuje i 48 stříbrných tolarových mincí, které jsou reprezentovány ražbami z Čech, Benátek, Milána, Saska, Nizozemí, Sedmihradska, Salcburského arcibiskupství a švýcarského města Sankt Gallen. Mince pocházejí z mnoha evropských zemí, v největším počtu depot obsahuje mince z těch rakouských, dále mince slezské, české a moravské. Kromě vládních mincí poklad obsahuje i soukromé ražby, například Albrechta z Valdštejna, Karla z Liechtensteina, hrabat Šliků a další. „Podle mého názoru byl majitelem pokladu majetný člověk a spíše obchodník, čemuž napovídají zlaté obchodní mince a velké stříbrné tolarové ražby. Jsme přesvědčeni, že se na místo vracel a k nastřádané hotovosti přidával další obnosy. Jeho skrýš je promyšlená, navíc velká část mincí pochází z období třicetileté války. Řada mincí pak pokračuje i za vlády Leopolda I.,“ řekla Grossmannová. Mohlo se jednat o majetek jedné člověka, ale také o rodinný majetek uchovávaný přes generaci. Počátek střádání mincí je možno zasadit do období třicetileté války, do 2. poloviny 20. let 17. století, nejmladší mince v nálezu jsou z roku 1671, kdy ukrývání peněz do předem připraveného úkrytu skončilo. „V té době řádila vojska, vojáci rabovali domy a vzali si všechno, co našli. Majitel chtěl mít hotovost v bezpečí, na místě, které musel mít označené, aby poznal, kde poklad má a kam se má vracet,“ popsala Grossmannová. Kvůli pokladu si dali archeologové s rabovači málem po ústech Poklad byl uložený ve dvou keramických tenkostěnných nádobách novověkého stáří. Výkopy pro nádoby s pokladem byly zahloubené pouze přibližně 40 cm pod současným povrchem. „U první větší nádoby se ve vkopu okolo ní nacházely ploché kameny a u druhé menší nádoby byly kameny pod ní, přičemž na nich stála. Nádoby s pokladem jejich vlastník patrně nezakopal ve chvatu,“ popsal nálezovou situaci ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš. Poklad byl ukrytý v místě severně od dnešní obce, v trati Za skálami. „Zlaté mince se našly jen v okolí menší druhé nádoby, která původně zřejmě obsahovala i pozlacený stříbrný prsten se dvěma kameny. Byl to prsten tzv. milostný či přátelský, kterým se vyjadřovala náklonnost k druhé osobě. Z historických map vyplývá, že prostor nebyl v dané době zastavěný. Ve druhé polovině 17. století patřil zřejmě majiteli biskupického panství. V blízkosti se nacházely pouze polní cesty,“ přiblížila okolnosti Jana Němcová, vedoucí Archeologického oddělení Regionálního muzea v Litomyšli. V posledních letech se našli lidé v Pardubickém kraji několik významných nálezů historických pokladů. „Takto významné nálezy Rada Pardubického kraje odměňuje darem pro nálezce i nad zákonnou povinnost. V tomto případě kulturně historická hodnota nálezu přesahuje 14,1 milionu korun a nálezci byla vyplacena odměna 560 tisíc. Byli bychom rádi, aby se všichni případní nálezci chovali do budoucna stejně, jako to udělat ten z Vysoké,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek. Podle zákona náleží nálezci suma deset procent z ceny nálezu. Nálezce si přál zůstat v anonymitě. Zpráva o nálezu mincovního pokladu se na Svitavsku rychle roznesla, a tak na místo vyrazili také rabovači . „Hned se to rozkřiklo. Začaly nájezdy rabovačů. Přijeli jsme na plochu, byli tam cizí detektoráři, vyhazovali jsme je, volali jsme policii. Honili jsme je kolem lesa. I když tam byla policejní páska, lezli tam i v době, kdy tam naši kluci pracovali. Chvílemi to vypadalo, že si dáme s prominutím po ústech,“ řekla Němcová. Mincovní poklad bude mít své místo v Regionálním muzeu v Litomyšli. Soubor se nyní nachází ještě v Brně, kde se poklad stále zpracovává. „Bude součástí našich sbírek. V roce 2021 jsme ho už vystavovali, nyní toto neplánujeme,“ řekl Klimeš.