Proč balíčkem? Jedna je dělovou koulí s tvrdší rukou, druhá křehký věchýtek, který ovšem umí pověsit trojku na počkání. Středeční zápas proti španělskému Ferrolu v rámci EuroCupu je jejich další basketbalovou maturitou. Devatenáctileté naděje si z vlastní líhně vytáhli v KP tak trochu ze zoufalství, neboť experimenty s cizinkami nenesly žádný efekt. „Vyzkoušeli jsme jich snad šest nebo sedm, ale v našem rozpočtu dosáhneme na určitou kvalitu a následně jsme je vraceli. Řekli jsme si tedy, že s tímto zkoušením přestaneme, když tu máme dvě vysoké hráčky, které jsme si sami vychovali. Počítáme s tím, že to může být zprvu hendikep a riziko, ale na druhé straně je to obrovský vklad do budoucna, který se může v budoucnu stát trumfem. Navíc tím děláme něco po český basketbal,“ vysvětluje generální manažer týmu Richard Foltýn. Vytáhlá dvojice těží z nižší konkurence pod košem i z tréninku proti EuroCupem ošlehaným hráčkám v rámci týmu. Trenérka Marcela Krämer si své dvě svěřenkyně pochvaluje, nejraději by je však slepila dohromady, aby jim stále nějaký atribut nescházel. „Trenérka nám říká, že kdyby nás dvě mohla spojit, bylo by to fantastické. No takhle si nás musí vždycky vzít obě, dohromady tvoříme kompletní balík. Máme být ten multipack, ale spíš se zatím tak nějak doplňujeme,“ směje se Veselá kontrastu mezi ní a Trávníčkovou. Ač je „Tráva“ viditelně o kus vyšší, silově se Veselé nemůže rovnat. „Zkuste jít do posilovny s někým takovým. Já tam zajdu se spolužačkou, ale s Valčou to nemá cenu, ta by totiž zvedala mě,“ popichuje členka českého výběru U20 kolegyni, které nominace v červenci těsně unikla. „To by přece nevadilo. Aspoň mě ne,“ špičkuje hned Veselá. Drobné provokace mohou ale snadno jít i na druhou stranu. Zatímco Trávníčková coby původně hráčka na pozici křídla umí velmi dobře střílet, Veselá se trápí i s trestnými hody, což má od zkušenější kolegyně odkoukat. Že si však obě skvěle rozumí, je jasné, ostatně tráví spolu čas nejen na trénincích a zápasech týmu, ale také při studiu na Střední zdravotnické škole Brno, Jaselská. Obě se mají stát zdravotními sestrami a školu výborně reprezentují. S absencemi však musí na oboru, kde nejsou individuální plány samozřejmostí, bojovat. „Ve škole si musím zařizovat věci sama, hlavně ohledně dopisování testů, když mi učitelé nemohou vyhovět s programem. Občas je musím trochu ukecávat. Když jsem jela na poslední soustředění s reprezentací U20, měla jsem ještě dopisovat test. Nešel přeložit, tak jsem učitelce říkala, ať mi tedy dá kouli, že to zkrátka nestíhám. Maličko se naštvala, řekla mi, ať radši jdu, a pětku jsem nedostala. Snad potom viděla, že jsme reprezentovaly dobře, protože jsem to ani nestihla dopsat a měla jsem klid,“ popisuje někdy tragikomické situace. „Obzvlášť na splnění praxí se u nás na škole hodně dbá,“ dodává. Tereza Trávníčková v zápase ŽBL proti Trutnovu. Ostatně dostat Trávníčkovou z rodné Libiny u Šumperka do Brna nebylo také samozřejmostí. Dcera zdravotní sestry, navazující na kariéru maminky, musela rodiče ukecat. „Když se mělo letět loni na EuroCup do Lucemburska, dozvěděla jsem se o zranění pivotky A týmu asi dva dny před odletem. Maminka se začala bát, že se vykašlu na školu a přestanu se učit, když začnu hrát profesionálně. Že mi bude všechno jedno. Strašně jsme se pohádaly, taťka ji přemlouval, ať mě samozřejmě pustí, a nakonec pustila. Dnes se tomu společně smějeme,“ líčí Trávníčková, která tehdy hned po premiérovém střídání do hry poslala do obroučky nekompromisně míč z trojkové vzdálenosti. Zda ji bude ale basketbal živit, pořád neřeší. „Co bude na konci, jestli basketbalistka nebo dvoumetrová sestra, to já pořád sama nevím. Chci ale jistě dál studovat,“ říká vytáhlejší z dvojice. „My s kamarádkou chtěly vyrazit do zahraničí, abych si zlepšila angličtinu. Nejlépe samozřejmě do Ameriky. Nemyslím na univerzitu a NCAA, ale spíš do nějakého školního týmu získat zkušenosti. Ještě ale nevím, zda je to pořád reálné. Tady po maturitě máme nadstavbu vysoké školy, tam je také roční nadstavba, ale počítá se jako střední škola. Říkám si tedy teď, že když bych se pro to rozhoupala, tak spíš po vysoké škole tady u nás,“ rozmýšlí také Veselá. Prozatím by však chtěly hrát vedle sebe. „Bylo by fajn, kdybychom uměly pomoci týmu zároveň, abych já hrála čtyřku a Tereza pětku, tedy já malého a Tereza klasického pivota, abychom zvětšily trenérce naše taktické využití,“ říká Veselá. „Také to musíme zvládnout v hlavě, pořádně se zkoncentrovat. Zvlášť my dvě se potřebujeme na hřišti ještě trošku uklidnit,“ doplňuje. „Nebýt vybzíkaný!“ cituje Trávníčková trenérku Krämer. Taktická kouzla nejen s dvěma pivotkami bude KP TANY potřebovat už ve středu od 20 hodin na palubovce španělského Baxi Ferrol, kde se Brňanky v přenosu ČT Sport plus pokusí výhrou napravit zaváhání ze zápasu v Brně, aby si udržely šanci na postup z třetího místa skupiny. „V Brně Ferrol ukázal, že umí tvrdě trestat každou chybu, ale teď jsme připravené jim to vrátit. Ve středečním utkání necháme na hřišti všechno, protože víme, že jde o postup,“ slíbila brněnská opora Kateřina Galíčková.