Když LeBron balil talenty. Okázalá oznámení, touhy po titulu a poslední tanec
Duch s naditou peněženkou
Rok 2003. LeBron James čeká, kdo si ho na draftu NBA vybere. Ale už asi trochu tuší...
Ligový komisionář David Stern se lehce pousmál, než jméno přečetl. Dobře věděl, že každý, nejen v Madison Square Garden, ale po celém basketbalovém světě, moc dobře ví, kdo přijde na řadu.
„Coby jedničku NBA draftu 2003 si Cleveland Cavaliers vybírají LeBrona Jamese,“ pronesl, zatímco urostlý mladík v širokém, bílém obleku si už na hlavu bral červenou kšiltovku s klubovým logem.
„To byla hrůza, vypadal jsem jako duch Casper,“ rozesmál se James, když na svou draftovou noc po letech zavzpomínal. „Naprosto odporný outfit.“
Jenže ono to bylo tak nějak jedno. Už v osmnácti byl LeBron absolutní superhvězdou, vždyť byl historicky teprve druhou jedničkou draftu, která šla do NBA rovnou ze střední.
V tu chvíli už měl v kapse tučný kontrakt se společností Nike, jež mu o měsíc dříve přislíbila nejen 87 milionů dolarů za sedm let, ale i vlastní kolekci oblečení.
Navíc ani samotní Cavaliers neměli nejmenších pochyb o tom, koho si zvolí. Jakmile vyhráli draftovou loterii, předstoupil klubový majitel Gordon Fund před novináře. „To víte, to si ještě musíme rozmyslet, na koho ukážeme,“ prohodil, zatímco před sebou rozvinul dres se jmenovkou JAMES.
Výsledek? Sedm skvělých individuálních sezon, dvě ceny pro nejužitečnějšího hráče NBA, jen titul tomu chyběl. Ale LeBronův příběh se do Ohia ještě vrátí, nebojte.