Debut v sedmnácti, koš přes hvězdu Jokiče. O tom jsem ani nesnil, žasl Houška
„Bylo to fakt neskutečné! Že budu hned první zápas za mužskou repre hrát proti Srbsku v Bělehradě, většinu času mě bude bránit někdo jako Avramovič a na doskoku se budu prát s Jokičem, to se ani představit nedalo,“ žasl děčínský rozehrávač po premiéře v národním týmu.
I když Češi v neveřejném přípravném duelu v Srbsku padli 76:90, Houškovi to dojem nepokazilo. „Je trošku škoda, že tam chyběli fanoušci, protože by to bylo všechno ještě větší. Ale moct potkat všechny ty hvězdy, Jokiče, Joviče, Avramoviče, top hráče na celém světě, to byl úplně neskutečný zážitek i zkušenost,“ nadšeně vyprávěl v rozhovoru pro web basketbalové federace.
Původně měl Houška junior s národním týmem strávit jen pár dnů na reprezentačním kempu v Poděbradech, nakonec ho kouč Luboš Bartoň vzal i do Srbska. A benjamínek hned zaznamenal čtyři body.
Luboš Bartoň o Houškovi:
„Houška dokázal, že na tuhle úroveň patří. Samozřejmě s nějakou minutáží, s nějakou zkušeností se to bude zlepšovat. Fyzicky to ještě není úplně ono, ale už sem patří a myslím, že to za těch 12 minut dokázal. Udělal spoustu dobrých věcí na obou stranách hřiště. Je vidět, že tu basketbalovou DNA má v sobě, takže určitě velká pochvala. Předčil moje očekávání, jestli jsem nějaká měl.“
Hlavně svůj druhý koš si bude asi pamatovat do konce života. „Bylo to po cloně na balon, kdy mě bránil Avramovič, na pivotu byl Jokič a mně se podařilo mezi nimi proklouznout a zakončit,“ popisuje, jak přelstil jednu z největších hvězd NBA.
Nervozitu z nečekané reprezentační premiéry nepociťoval. „To spíš při příjezdu na kemp do Poděbrad. V zápase jsem dal hned po dvaceti vteřinách při prvním vstupu koš, takže jsem se do toho dostal a už to bylo v pohodě.“
Celkově strávil na hřišti 12 minut, kromě bodů si připsal i dva zisky v obraně. „Trenér mě využíval na rozehrávce, za což jsem byl rád, protože se mi na pozici jedna hraje nejlíp. Pokyny byly jasné: hrát jednoduše, nic velkého nevymýšlet, ale dát tomu nějaký nápad, rozběhnout trochu hru, aby měla tempo. Dobře bránit jeden na jednoho, tlačit na hráče s míčem a snažit se získat nějaký balon.“
Se svými dvěma metry a osmdesáti kilogramy je Houška proti obrovi Jokičovi s parametry 211 centimetrů a 129 kilogramů střízlík. „Nejvíc jsem bránil rozehrávače Novaka a Avramoviče, kteří jsou oba menší, takže tam váhový rozdíl nebyl, ale když jsem přebral Joviče nebo Jokiče, už to byla jiná váhovka,“ směje se.
S idolem Jokičem se po zápase i pozdravil. „A popřáli jsme si hodně štěstí do zbytku kvalifikace o mistrovství světa.“
Teď se Marek Houška přesouvá zpátky k reprezentační osmnáctce, kam věkově patří, pomáhat jí bude na evropském šampionátu osmnáctek, kde bude tým bojovat o postup do divize A. Chystat se také bude na světový šampionát U19 příští rok v Česku.
Sedmnáctiletý český basketbalista Marek Houška se rozcvičuje před svou premiérou v seniorské reprezentaci.
Po odchodu do ciziny zatím neprahne, věří, že v příští sezoně vzroste jeho role v děčínském ligovém áčku. „To je teď můj cíl. Být natolik dobrý, abych mohl hrát co v lize co nejvíc.“
V šestnácti debut v lize, v sedmnácti v reprezentaci. Nevídaný rozjezd kariéry, ale Houškovi se z toho hlava netočí. „Je to samozřejmě rychlé, ale doma mám podporu a také dost dalších lidí kolem sebe, kteří mi všechno vysvětlují. Všude se prostě jen snažím hrát nejlíp, jak umím.“
Jestli to tak půjde dál, může se benjamínkovi splnit i jeho velký sen o NBA.