„Nastal okamžik, o kterém jsem si myslel, že ještě dlouho nepřijde. A je tu. Po 12 nezapomenutelných letech v klubu jsme se s vedením dohodli nepokračovat,“ vzkázal třicetiletý hráč přes sociální sítě. „Když jsem dostal nabídku připojit se k A-týmu, byl jsem mladý ucho plný snů a ambicí. Na pomyslném přijímacím pohovoru jsem na otázku generálního manažera Lukáše Housera, jak vysoko mířím, odpověděl, že minimálně na Euroligu. To se mi nepovedlo, ale jsem za to rád, protože bych pravděpodobně nezažil tolik nádherných okamžiků a nepotkal tolik úžasných lidí jako právě tady.“ Bilance urputného basketbalisty se v NBL zastavila na 508 zápasech, 3072 bodech, 1195 doskocích a 769 asistencích. Kromě pěti ligových stříber se mu na krku houpal i bronz. A podílel se na historicky první trofeji pro Děčín, pohárové v roce 2023. Zařadil se mezi klubové legendy a symboly věrnosti, jeden jediný ligový dres oblékal mezi lety 2014 až 2026. Což je v dnešní době už vzácnost. Fanoušci Válečníků jsou z jeho konce smutní. „Jako by mi někdo sebral dítě,“ napsala Jana Šalovská. „Začátky trénování s neposedným Filipem až po sledování z hlediště chytrého, urputného obránce, 25 let uteklo jakoby nic. Myslela jsem si, že budeš ty tím hráčem, který převezme po Tomášovi (Pomikálkovi ) kapitánskou pásku.“ Nejde o prvního z Válečníků, který po sezoně uťal kariéru, už před Kroutilem to udělal Maksim Šturanovič. Na jeho místo pod košem přišel Marius Grazulis, 211 centimetrů vysoký Američan s litevskými kořeny. Příznivcům, kteří patří do zlatého fondu děčínského basketbalu, Kroutil poděkoval. Děčínský křídelník Filip Kroutil (vlevo) brání Sterlinga Gibbse z Nymburka. „Vaše energie z tribun, povzbuzení v těžkých chvílích a radost při našich úspěších byly hnacím motorem mé kariéry,“ cenil si Kroutil a vyzdvihl i spoluhráče, trenéry, vedení klubu, sponzory a zaměstnance. „Byla to jízda, vy jste ti, kteří udržují tento stroj v chodu. Vítězství, porážky, vyprodané haly, napínavé koncovky zápasů i chvíle, kdy jsme museli bojovat jeden za druhého – to vše mě formovalo nejen jako hráče, ale především jako člověka.“ Teď už bude fanoušek i z pana Věrného.