Tati, to jsi ještě nehrál basket! Houška v 17 letech debutuje proti Jokičovi
„Taky si mě hned v esemesce dobíral: Tati, to jsi ještě nehrál basket! Musím si udělat screenshot a uložit si to do análů,“ směje se Markův táta Jakub Houška, legenda Válečníků a rovněž bývalý reprezentant, jenž s basketem začínal až skoro v devatenácti.
Už když se jméno Marka Houšky objevilo v nominaci na přípravný kemp, měl podezření, jestli nejde o žert.
„Mělo to dvě fáze. Říkali jsme si, že to je celé nějaká hloupost, jestli zase někdo nevymýšlí nějaké bejkárny. Ale když to bylo zveřejněno oficiálně, a došlo nám, že to je pravda, byl jsem neskutečně hrdý,“ vyznává se Houška starší.
Marek si teprve letos odbyl premiéru v NBL a zatím nejvyšší soutěž pravidelně nehraje, ale teď najednou dostane pozvánku do dospělé reprezentace. „Pořád přeskakuje nějaké fáze. Asi v něm trenéři národního týmu něco vidí, nejen to, že se jmenuje Houška.“
I když se o Markovi říká, že je muž bez nervů, z premiérové pozvánky do reprezentačního výběru malinko vítr měl. „Bylo na něm vidět, že je trochu víc nervózní než obvykle. V televizi kouká na Víťu Krejčího a teď se s ním sejde v jednom týmu! Pro něj je to obrovský zážitek a hlavně investice do jeho budoucnosti.“
A také motivace. „A to platí nejen pro něj. Na Olympiádě dětí a mládeže jsem klukům říkal: Vidíte, když budete makat, může se stát cokoliv. Teď se ta situace takhle vyvrbila pro Máru, jsem za něj moc rád. Je nadšený ze spoluhráčů, z trenérů, co všechno tam dělají navíc. Sice toho má plné kecky, ale jsou to pro něj krásné dny a obrovské zkušenosti.“
Děčínský dorostenec Marek Houška je pokračovatelem basketbalového rodu.
Ligová premiéra, nabídky ze zahraničí, teď i reprezentační debut. I když se toho za poslední rok kolem zelenáče Marka Houšky děje opravdu hodně, táta ho z hrušky shazovat nemusí.
„On je už na ní dlouho, takže už to ani nejde,“ chechtá se účastník evropského šampionátu ve Španělsku 2007.
„Teď to dění kolem Máry nabralo další grády, ale je v tomhle silný. Sice se občas špičkujeme, provokuje, ale pak vždy přijde, navleče se do montérek a zase funguje,“ cení si táta na synovi. „Je to pro něj velká motivace, pomáhá mu to v jeho vývoji i v sebevědomí. Ale nemyslím si, že bychom mu najednou museli shánět psychologa, aby se s tím srovnal.“
Rozhodit se nenechá ani kritiky, kteří v něm vidí protekční dítě. „Chápu, že někteří ho nemusí mít rádi, mohou mít pocit, že je přehouškováno. To je běžné, nikdo se nezalíbí všem. Někomu to přijde přehnané, někdo řekne, že to je stejně kvůli tatínkovi, ale to je jejich byznys. Já mu pořád říkám: Soustřeď se na to, co máš dělat,“ radí táta.
Marek se negativní ohlasy snaží házet za hlavu. „Občas si něco přečte, ale jsou to dokola stejní lidé, bere to s nadhledem. To, že je víc vidět, dává smysl i marketingově. Já nejsem člověk, co skrývá soukromí, všichni o mně vědí, co dělám, jestli vyhrávám, prohrávám. A on je velkou součástí celého toho procesu a teď to trošku po mně přebral. Já to beru tak, že může být motivací i pro ostatní mladé kluky.“
Asi se nedá čekat, že Houška mladší se hned stane pevnou součástí reprezentačního áčka, jeho prioritou zůstává působení v U18. „Ale zkušenosti, co teď nabere v áčku, může prodat třeba na evropském šampionátu osmnáctek, kde bude tým bojovat o postup do divize A.“
Ani na zahraniční štaci se Houška junior zatím nechystá, byť nabídkami se může přehrabovat. Chce se hlavně prosadit víc v ligovém áčku Děčína.
Marek Houška mluví s novináři po tréninku české basketbalové reprezentace v Poděbradech.
„S klubem jsme to probírali, měl by dostat větší šanci, i když to je samozřejmě věc, co se nedá plně slibovat. Chce se také dobře připravit na mistrovství světa U19, které bude tady v Česku, být tomu nablízku, protože tu budou probíhat různé kempy. A pak se uvidí, co bude dál. Snad to všechno půjde jako doteď, i když nevím, jestli to pořád ještě může dál tak rychle stoupat,“ zamýšlí se Houška, třiačtyřicetiletý rodák z Chomutova.
V sobotu bude synovi držet palce, aby se během přípravného zápasu v Srbsku potkal s hvězdným pivotem Nikolou Jokičem z Denveru. A třeba aspoň na chvilku vyběhl na palubovku.
„Jokič patří mezi Markovy oblíbence, líbí se mu jeho myšlení i překvapivé přihrávky. On má taky často myšlení, které nikdo nechápe,“ řehtá se trojnásobný vicemistr ligy s Děčínem.
„Pro Máru to bude krásný zážitek, když Jokiče potká, tak super. A kdyby tam aspoň na minutku na konci vyběhl, bylo by to úžasné!“