Nový Zaklínač? The Blood of Dawnwalker se mu zatím přibližuje nejvíce
Konrad Tomaszkiewicz je jedním z hlavních důvodů, proč je ze
Zaklínače 3 takový kult
i více než deset let od jeho vydání. Zkušený vývojář zanechal hluboký otisk i v Cyberpunku 2077, ovšem poté upřednostnil kreativní svobodu před teplým místečkem v korporátu a odtrhl se. Spolu s pár věrnými kolegy založil v roce 2021 studio Rebel Wolves, jehož prvotinu bychom si mohli zahrát již příští rok.
Ne, to není obrázek ze čtvrtého Zaklínače.
Pokud jste ovšem čekali nějakou drzou novinku, ve které budou bourat hranice žánrů na úkor produkčních kvalit, jste úplně na omylu. Blood of the Dawnswalker je totiž v podstatě Zaklínač bez zaklínačské licence, akční RPG v otevřeném fantasy světě, kde opět nepříliš sympatický hlavní hrdina chrání svojí svěřenkyni.
Tentokrát se ovšem vývojáři neopírají o hotové univerzum, ale vymysleli si vlastní. Děj je zasazený do fiktivní země 14. století, která je přiznaně inspirována Rumunskem a přilehlými balkánskými zeměmi. Hlavním hrdinou je bojovník Coen, jehož rodinu drží v zajetí vampíři a on má pouhých 30 dní na jejich záchranu.
Právě časový limit byl něco, co se při odhalení hry nesetkalo s vřelým pochopením. Většině hráčů RPG her totiž běhá mráz po zádech při představě, že nebudou mít čas splnit každý jediný nepovinný úkol, odhalit všechny otazníčky na mapě a nalevelovat svojí postavu na maximální level.
Jestli nám na hře něco vadí? Inu hlavní hrdina nevypadá zrovna jako sypmaťák.
Během uzavřené předváděčky
na GamesComu
nám vývojáři vysvětlili, že onen systém plynutí času nakonec nebude zdaleka tak drakonický, jak to snad mohlo dopředu vypadat. Mimochodem, už samotná forma prezentace mě vrátila 11 let zpět, kdy jsem jen o halu vedle sledoval ukázky z tehdy očekávaného Zaklínače 3. I tentokrát jsme byli zavření v jakémsi improvizovaném kině a s otevřenou pusou sledovali, jak moc cool dnes hry mohou vypadat.
Z tohoto úhlu kamery byste nejspíše ani nepoznali,l že nejde o Zaklínače?
Ukázka z chystané hry se odehrávala v okolí zdejšího hlavního města, které bychom rozlohou mohli srovnat
s Novigradem
. Coen dostal za úkol vypátrat, jaké tajemství se skrývá pod místním klášterem a cílem prezentace bylo ukázat, kolik svobody při řešení problémů hráči dostanou.
V noci totiž náš hrdina disponuje nadpřirozenými schopnostmi a tak umí směle šplhat po stěnách budov, teleportovat se na krátké vzdálenosti, zneviditelnit a samozřejmě mordovat davy nepřátel. Pokud by tedy padlo rozhodnutí řešit infiltraci do kláštera na dobu po západu slunce, připomínal by postup nejvíce sérii
Assassin’s Creed,
kdy šplháte po vysokých střechách a odposloucháváte cizí rozhovory.
Zdejší časový limit není tak přísný, jak by se mohlo zdát.
Stejnou situaci ovšem lze vyřešit i v lidské podobě, byť poněkud složitěji. Ovšem zároveň zábavněji. Skrze spousty konverzací a plnění vedlejších questů se nakonec dopídíte ke stejným informacím, které vedou k souboji s bossem. A opět – pokud je noc, máte k dispozici daleko více schopností, což ovšem stejně platí i o vašem upírském nepříteli.
Každopádně ať už se rozhodnete jakkoliv, nemusíte se obávat, že vám v pozadí běží neviditelné stopky nemilosrdně ukrajující zbývající čas. Co děláte v otevřeném světě nemá totiž na plynutí času žádný vliv, ze lhůty ukrajují až samotná rozhodnutí…
Věnujete „hodinu“ pořádnému výslechu podezřelých, nebo to zkusíte po svém s tím, že nakonec strávíte dvojnásobek času páčením dveří? Podobných rozhodnutí je hlavní dějová linie plná a tak každý průchod bude jiný.
Když přijde na souboje, jde v podstatě o klasického Zaklínače, jen místo mečem občas mácháte drápy. Technická prezentace je parádní a vůbec nepoznáte, že za hrou stojí řádově menší studio.
Za mě byla prezentace Blood of the Dawnwalker vrcholem letošního GamesComu a klidně bych se vsadil, že půjde i o jednoho z adeptů na titul hry roku., Bohužel ale ne toho letošního, ale až příštího. A to ještě jen s nutnou dávkou optimismu, víme přeci, jak to mají zaměstnanci CD Projektu s termíny.