Svobodní prosazují ideu minimalistického státu s co nejmenšími zásahy. Naopak SPD chce lidem například zlevnit energie, a to právě skrze kontrolu státu. „Nejsem zatuchlý vzduch. Z mého veškerého veřejného působení, z mých knih, článků i videí je jasné, jak moc vážně to myslím a jak silné jsou mé motivace věci zlepšit,“ říká o sobě Šichtařová . První pětka pražských kandidátů SPD 1. Markéta Šichtařová (Svobodní) 2. Milan Urban (SPD) 3. Josef Nerušil (SPD) 4. Vladimíra Bondarenková (SPD) 5. Klára Cingrošová (SPD) Rozdílné postoje podle ní na překážku v kampani nejsou. „Věci, na kterých bychom se neshodli, jsme jednoduše dali stranou a dohodli jsme se na prioritách, které byly nám všem společné,“ vysvětluje. Navenek soudržná Nadšeně se ke spolupráci staví dvojka na kandidátce Milan Urban (SPD). Povoláním architekt a v minulosti také třeba předseda zastupitelského klubu TOP 09 . Před třemi lety poprvé dovedl SPD do zastupitelstva hlavního města, kde strana se ziskem 5,17 procenta získala tři mandáty. „Osobně schvaluji myšlenku shromáždit pod vlajku SPD i další osobnosti, se kterými se shodujeme v těch hlavních bodech. Předsednictvo pražského lídra vybralo správně,“ líčí Urban. Spolupráce podle něj mohla být klidně ještě širší jako v případě posledních komunálních voleb, kdy na kandidátce byli lidé z pěti různých stran, kromě SPD třeba z Trikolory nebo hnutí PES. Podobná strategie by podle něj byla ideální i pro komunální volby v příštím roce. Prioritami SPD v Praze jsou podle něj zajištění dostupného bydlení, financování stavby městského okruhu a radiál státem nebo zlevnění energií prostřednictvím ovládnutí energetických firem městem. Na rozdíl od hnutí Stačilo! , kde společná kandidátka Jany Maláčové ( SOCDEM ) a komunistů připomíná cokoli jen ne spolupráci, působí strany sdružené na kandidátce SPD jednotně a vystupují s jednotnou kampaní i společnými spoty. „Povedlo se zavčasu uhasit spory ohledně míst na kandidátkách a od té chvíle to spojení působí soudržně,“ hodnotí Ladislav Mrklas, politolog z CEVRO Institutu. Ideové rozdíly mezi stranami cílová skupina voličů podle něj neřeší. „U SPD pořád platí, že dominantní osobností je její šéf Tomio Okamura, to on je ten, který táhne. Kdo další je na těch kandidátkách, je voličům v podstatě jedno,“ míní Mrklas. Trojkou na kandidátce je pražský lídr z voleb v roce 2021 Josef Nerušil (SPD), který v minulosti například pracoval pro kardinála Dominika Duku. První pětici uzavírají dvě ženy – právnička a zastupitelka v Praze 13 Vladimíra Bondarenková (SPD) a lékařka Klára Cingrošová (SPD), kdysi zastupitelka Prahy 4 za ODS. Jen dvě strany ze čtyř Zcela ale chybějí kandidáti PRO a Trikolory. Přitom lídři obou stran, Zuzana Majerová (Trikolora) i Jindřich Rajchl (PRO), byli ve volbách do Sněmovny v roce 2021 na pražské kandidátce Trikolory. Majerová jako lídr, Rajchl jako dvojka. Předvolební průzkumy pro parlamentní volby Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS „Důvodem je dohoda mezi námi všemi, že předsedové jednotlivých stran budou lídry v krajích. Jelikož já jsem z Moravy, tak jsem zamířila sem. Naproti tomu Markéta Šichtařová je Pražačka, a tak je tam,“ sděluje Majerová, která je lídrem SPD ve Zlínském kraji. Podle aktuálních průzkumů by se mělo SPD do Sněmovny v říjnu s přehledem dostat. Srpnový průzkum STEM pro CNN Prima News dokonce umístil stranu na třetí pozici s 12,8 procenty hlasů, čímž předstihla STAN. Takový výsledek by znamenal zisk 27 mandátů. Volební průzkum té samé agentury pro stejného zadavatele však ve druhém čtvrtletí tohoto roku ukázal pro SPD v Praze pouze 6,5 procenta hlasů. To zhruba odpovídá součtu výsledků SPD a Trikolory v roce 2021, kdy první strana získala 4,59 a ze čtvrtého místa se do Sněmovny dostal Jiří Kobza (nez.). Ten začátkem léta oznámil odchod z SPD a nyní kandiduje z pátého místa za Stačilo! ve Středočeském kraji. Trikolora před čtyřmi lety dosáhla v Praze jen na 2,56 procenta hlasů, tedy podobně jako celostátně, a zůstala tehdy mimo dolní komoru parlamentu.