Zdroje serveru Politico – desítky lidí – se shodly, že se Trump a jeho spojenci na zfalšování voleb připravují už teď. Aby se scénář vyplnil a nakonec se stal prezidentem, musí být splněno několik nezbytných bodů. Trump potřebuje, aby s ním spolupracovali členové volebních komisí a zákonodárné sbory několika států, aby republikáni měli většinu v obou komorách Kongresu a postavili se za něj při podávání námitky. Tentokrát sice nemůže hrozit, že bude oficiálně bránit předání moci, protože armádě a ministerstvu spravedlnosti velí dosluhující demokratický prezident Joe Biden, na druhou stranu je to teď, nebo nikdy. Osmasedmdesátiletý Trump se uchází o Bílý dům naposledy. Když ho Harrisová porazí, prezidentská imunita ho nezachrání před soudy, jež ho ještě čekají. 5. listopadu až 11. prosince: šíření nedůvěry První krok nevyžaduje nic nového, Trump to dávno umí. Už jednou dokázal přesvědčit své voliče, aby uvěřili, že mu demokraté vítězství ukradli. Jeho rozhořčení příznivci dokonce během zasedání Kongresu vtrhli do Kapitolu , páchali tam výtržnosti a pět lidí útok nepřežilo. Stejně jako v roce 2020 exprezident pilně a intenzivně šíří nedůvěru v legitimitu voleb a na sociální síti Truth Social píše o „PODVODU“. Tvrdí, že jeho soupeřka vyhraje jedině tehdy, když demokraté volby zmanipulují. Podle něj už zaregistrovali tisíce falešných voličů a sehnali nezákonné hlasy od cizinců. Trump také zpochybňuje korespondenční způsob volby. Republikáni jsou podle nedávných výzkumů více skeptičtí, co se týče správnosti sčítání hlasů, než demokraté a nezávislí. Kromě svých voličů Trump tlačí na členy volebních komisí, kteří nejprve kontrolují, zda vše proběhlo, jak má, a tím pádem by se stali prvním dílkem v „převratu“. Už před čtyřmi lety jim volal a snažil se je přesvědčit, aby výsledky neuznali, ale odolali. Někteří z nich ale už odešli do důchodu nebo přenechali svá místa jiným, možná loajálním Trumpovi. Teď měl naopak Trump čas na přesvědčování. Na nedávném shromáždění v Georgii označil tři členy volební komise za „pitbuly, kteří bojují za jeho vítězství“. Při sčítání hlasů mu „pomohou“ zabránit volební krádeži tak, že odmítnou uznat výsledek sčítání. K uznání je ale lze donutit soudně. Kromě toho by Trump mohl podat žalobu kvůli údajnému nedostatku hlasovacích lístků. V každém případě by tyto kroky vyvolaly chaos a hlavně by došlo k mobilizaci nespokojenců, kteří by zřejmě skandovali „Stop krádeži“. „Ti, kdo usilují o vyvolání chaosu v souvislosti s volbami v roce 2024, zachází dál než ti v roce 2020, pokud jde o přípravu a šíření teorií a lží, které použijí pro zpochybnění výsledků voleb,“ řekl bývalý poradce výboru vyšetřujícího útok na Kapitol Marc Harris. 11. prosince až 17. prosince: alternativní volitelé Protože soud by pravděpodobně rozhodl, že volební komise musí výsledky uznat, upřel by Trump pozornost na volitele. Pro vítězství kandidáta jich musí hlasovat více než 270. Exprezident by se pokusil zařídit, aby republikáni podali nové, alternativní listiny volitelů. V zákonodárných sborech ovládá Trumpova strana obě komory v Arizoně, Georgii, Severní Karolíně a Wisconsinu – tedy má teoreticky vliv na 72 volitelů. A protože americké prezidentské volby v poslední době končí těsně, možná by to stačilo. Volitelé by ale měli hlasovat podle výsledků v daném státě. Trump by to obešel. Už v roce 2020 jeho stoupenci tvrdili, že zákonodárné sbory se nemusí řídit voliteli, a tím pádem ani hlasy lidí. Mohou jednoduše prohlásit, že výsledkům nevěří, a do Kongresu poslat vlastní seznam volitelů, které by republikáni podpořili. Jenže právě zákonodárné sbory se při minulém „pokusu o převrat“ ukázaly být největší slabinou plánu, neboť se odmítly podvolit. A za druhé Bidenova administrativa prosadila, že ze zákona smějí do Kongresu posílat seznamy volitelů jen guvernéři. 17. prosince: nezřízené protesty? Dne 17. prosince se musí volitelé sejít a odevzdat hlasovací lístky. I když jde o rutinní záležitost, existuje riziko, že v tento den propuknou násilnosti a protrumpovské protesty. Na ty se ostatně státní úředníci připravují každopádně a mohou přijít i v jiné fázi volebního procesu. 18. prosince 2024 až 6. ledna 2025: klíčová podpora republikánů Úspěch možného Trumpova plánu ale závisí na tom, zda si republikáni udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů a zda navíc ovládnou Senát, kde mají demokraté většinu o pouhé dva hlasy. Bez podpory spolustraníků se Trump neobejde. 3. ledna 2025 se sejde nový Kongres a o tři dny později bude jednání obou jeho komor vést sama Harrisová. Otevře obálky s ověřenými volebními lístky ze všech států a sečte hlasy. Kandidátka demokratů se zavázala, že bude respektovat zákon ustavující, že seznamy volitelů může do Kongresu poslat jen guvernér. Pokud však obdrží jiný seznam, ústava nestanovuje, jestli ho musí posoudit Kongres. Pokud nejsou námitky, Harrisová vyhlásí vítěze. Podání námitky je ale poslední šancí pro Trumpa, potřebuje však, aby ji podpořilo 87 členů Sněmovny reprezentantů a 20 senátorů. Potom ji musí schválit obě komory Kongresu – proto tak záleží na většině. 6. ledna 2025 Zasedání 6. ledna bude sice řídit Harrisová, ale jestli republikán Mike Johnson zůstane předsedou Sněmovny reprezentantů, připadne mu role významného řečníka, což by bylo pro Trumpa výhodné. Johnson patřil při minulém zpochybňování voleb k hlavním Trumpovým spojencům. Sněmovna reprezentantů má podle 12. dodatku ústavy právo rozhodnout o prezidentovi, pokud ani jeden kandidát nezíská většinu volitelů nebo nastane remíza (269:269 volitelů). Ve Sněmovně reprezentantů by mezi soupeřily demokratické a republikánské státní delegace. V současnosti mají převahu republikáni (26:22). A ti by si zvolili Trumpa.