Česko je v NATO 25 let. Jen dny po vstupu kývl Zeman na bombardování Jugoslávie
„Nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí,“ zavzpomínal na toto rozhodnutí Zeman, když už byl o dvacet let později hlavou státu.
Ještě těsně před tím, než začala akce NATO, která měla přimět režim Slobodana Miloševiče, ať ukončí vojenské tažení v Kosovu, sešla se Bezpečnostní rada státu. „Vyzýváme, ještě dokud je čas, prezidenta Miloševiče, aby se vrátil k jednacímu stolu,“ řekl Zeman.
Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila.
Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.
Pro Zemana to mělo dopad při volbě na Hrad
Rozhodnutí z jara 1999 mělo pro Miloše Zemana dopad o čtyři roky později, když se poprvé a neúspěšně snažil stát hlavou státu. Ač byla jeho sociální demokracie tehdy nejsilnější stranou, Zeman ve volbě propadl a prchl z Pražského hradu.
Následujících deset let, když byl prezidentem Václav Klaus, se Zeman na chalupě na Vysočině chystal na reparát a bojoval se špičkami sociální demokracie, jimž nedokázal odpustit, jak ho v roce 2003 zostudily.
Bývalý premiér Vladimír Špidla až mnohem později vysvětlil, že jeho spor s Milošem Zemanem vznikl právě kvůli válce v Jugoslávii. Špidlu rozzlobilo, když ho Zeman vynechal z důležitého hlasování. Počkal si, až nebude na jednání vlády, když se rozhodovalo o bombardování.
„Byl jsem rozhodně proti bombardování Jugoslávie a došlo k tomu, že rozhodující hlasování ve vládě proběhlo, když jsem byl v Paříži na jednání OECD. A myslím, že právě proto mě tam poslali,“ řekl Špidla v rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2021. „Viděl jsem, že to je politická osobnost s určitými militaristickými rysy a prostě nechtěl jsem, aby taková postava byla hlavou státu,“ prohlásil Špidla.
Ve stejném roce se tehdejší prezident Miloš Zeman po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ požádal o odpuštění.
Zemanova prosba srbskému národu
„Bylo to horší než zločin, byla to chyba. A já bych chtěl srbský národ jako osoba poprosit za odpuštění. Celou dobu mě to trápilo. Ano, v době, když se rozhodovalo o bombardování Jugoslávie, byla Česká republika několik týdnů v Severoatlantické alianci, byli jsme poslední, kdo dal souhlas a zoufale jsme se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti, ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy,“ uvedl tehdy Zeman.
A když loni končil jeho mandát hlavy státu, na jednu z posledních zahraničních cest zamířil do Srbska. Znovu odsoudil bombardování v roce 1999, které schválil a prohlásil: „Při jednání našich delegací jsem se dokonce dozvěděl, že až zemřu, tak
v Bělehradě bude po mně pojmenována jedna ulice
.“
30. ledna 2023