„Stane se tak, jakmile propojíme platformu digitální měny s informačními systémy ministerstva financí,“ uvedl koncem července tisková služba premiéra země. Oznámení následovalo po zasedání vlády, na němž se pod vedením místopředsedy vlády a ministra národního hospodářství Serika Žumangarina hodnotil pokrok pilotních projektů testujících digitální měnu. Kazachstán už vydal celkem 340 miliard digitálních tenge (15,2 miliardy Kč), přičemž dvě desítky projektů už dokončil, deset probíhá a padesát dalších se připravuje. Programovatelná platební technologie umožňuje úřadům sledovat pohyb veřejných peněz téměř v reálném čase a zároveň omezovat výdaje podle předem definovaných podmínek. Vláda zavedla povinné používání digitální měny pro osm kategorií rozpočtových výdajů země pokrývající projekty v hodnotě přes 100 milionů tenge (4,47 milionů Kč). Digitální tenge používá tamní daňová správa a další složky státní správy při rozdělování dotací a státem podporovaných finančních operací. Podle analytiků v případě Kazachstánu již nejde jen o technologickou modernizaci finančního systému, ale o zásadní posun v interakci mezi státem, podnikáním a kapitálem. O krok blíže je taky euro Do další fáze schvalování postoupilo také digitální euro, jehož implementace je vzhledem k počtu členských zemí EU komplikovanější. Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu (ECON) schválil v červnu svůj mandát pro vyjednávání o legislativním rámci Evropský parlament ho v červenci potvrdil. Oficiálně tím odstartovala třístranná jednání mezi Evropským parlamentem, členskými státy a Evropskou komisí. „Pokud se podaří dosáhnout dohody, což by mělo být do konce roku, Evropská centrální banka předpokládá zahájení pilotního provozu ve druhé polovině roku 2027. Plné spuštění digitálního eura by pak mohlo následovat kolem roku 2029,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer, místopředseda ECON. Evropská centrální banka (ECB) vybrala 36 účastníků, kteří budou v reálných podmínkách testovat technická řešení, provozní procesy a uživatelskou zkušenost s digitálním eurem. Do projektu se zapojí také Národní banka Slovenska (NBS) a Tatra banka. Pilotní projekt potrvá 12 měsíců. Jak uvedl portál eubrief.sme. sk, testovat se má beta verze digitálního eura, která zatím nebude mít status zákonného platidla. Výsledky by však měly pomoci doladit finální design a funkčnost před jeho případným zavedením. Podle europoslance Niedermayera by digitální euro nebylo povinností, ale jednou z alternativ, která by umožnila vysoce bezpečné provádění plateb online i offline. „A to s nízkými náklady. Jeho hlavním přínosem však není samotná technologie, ale posílení evropské platební suverenity,“ zdůrazňuje. Dnes většinu bezhotovostních plateb v Evropě zprostředkovávají dvě americké společnosti, což podle odborníků omezuje konkurenci. „V době rostoucích geopolitických rizik považuji za rozumné, aby Evropa měla vedle soukromých platebních systémů také vlastní, v tomto případě navíc veřejnou, platební infrastrukturu,“ říká Niedermayer. Nepůjde o náhradu hotovosti Výbor ECON odsouhlasil znění, které počítá s tím, že digitální euro bude fungovat jak online, tak offline. Offline platby mají zachovávat vysokou míru soukromí, podobně jako hotovost a základní používání digitálního eura pro občany má být zdarma. Pro země mimo eurozónu, je situace trochu specifičtější. Projekt však počítá s tím, že digitální euro budou moci používat i lidé a firmy v zemích EU, které tuto měnu ještě nezavedli a ve svém státě ji nepoužívají. V případě ČR by ovšem muselo dojít k dohodě mezi Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou. Pokud taková dohoda vznikne, mohli by mít i obyvatelé Česka digitální europeněženku, i když by jejich hlavní účet byl v korunách. Bylo by to praktické zejména pro nákupy v zahraničních e-shopech nebo při cestování. Také čeští obchodníci, zejména ti, co vyvážejí nebo obsluhují turisty, by ho pravděpodobně začali přijímat. Neznamenalo by to však konec hotovosti. Evropská centrální banka opakovaně deklaruje, že digitální euro hotovost nenahrazuje, pouze doplňuje. „Cílem je chránit svobodu občanů vybrat si způsob platby,“ uvedl španělský ekonom a politik Fernando Navarrete Rojas, zpravodaj Evropského parlamentu poslanecké skupiny EPP (Evropská lidová strana). Podle něj digitální euro nebude hotovost nahrazovat, ale doplňovat. Jak dodal, Evropa nepotřebuje volbu mezi digitálním eurem a soukromými řešeními, „obě (varianty) by měly fungovat spolu, využívat stávající infrastrukturu a být navzájem interoperabilní“. Nebude to ani kryptoměna. Na rozdíl od Bitcoinu má být hodnota digitálního eura stabilní, vždy 1:1 k euru a garantovaná centrální bankou. A jak by to mělo fungovat v praxi? Zákazník by měl aplikaci v mobilu, nebo speciální kartu od své banky nebo přímo od centrální banky. Aby lidé nevybírali peníze z běžných bank a nezpůsobili jejich kolaps, pravděpodobně bude existovat limit na to, kolik digitálních eur bude možné držet, mluví se o přibližně o třech tisících. Zákazník by měl mít možnost zaplatit i bez internetu, podobně jako když platí hotovostí. Jako hlavní důvody zavedení digitálního eura jeho stoupenci uvádí nezávislost na velkých hráčích jako jsou společnosti Visa a Mastercard, ale také dostupnost a inkluzi, protože by mělo fungovat i pro lidi bez bankovního účtu a umožňovat základní platby zdarma. K dalším jeho potenciálním výhodám řadí digitalizaci ekonomiky a podporu moderních funkcí, jako jsou okamžité platby mezi lidmi nebo programovatelné platby. A nakonec ECB slibuje, že digitální euro bude poskytovat vyšší úroveň soukromí než v případě komerčních plateb. Pro lepší transparentnost Kazašské digitální tenge také nemá nahradit hotovost nebo bankovní karty. Bylo navrženo především ke zlepšení transparentnosti veřejných výdajů, vládních zakázek a monitorování rozpočtových výdajů. Korupce prostupuje téměř všemi patry státní správy Kazachstánu, tamního soudnictvím i klíčovými hospodářskými sektory. A to přesto, že se nynější vláda snaží prezentovat reformy a boj proti úplatkářství. Po celá desetiletí po rozpadu Sovětského svazu stál v čele země Nursultan Nazarbajev a právě během jeho vládnutí došlo ke koncentraci obrovského bohatství, zejména z těžby ropy, plynu a nerostných surovin v rukou prezidentovy rodiny a úzkého okruhu oligarchů. Současný prezident Kasym-Žomart Tokajev se staví do role reformátora a vyhlásil kurz na tzv. „Nový Kazachstán“. Vláda zřídila specializované komise, které se snaží o zabavení a návrat nezákonně vyvedených financí a aktiv ze zahraničí zpět do státního rozpočtu. Došlo také k odebrání privilegovaného statusu bývalému prezidentovi a k odvolání či trestnímu stíhání řady jeho příbuzných a vysoce postavených spojenců. I přesto velkým problémem zůstává především sektor těžebního průmyslu, energetiky a stavebnictví, který je stále náchylný k netransparentnímu rozdělování zakázek. V Indexu vnímání korupce (CPI) za loňský rok vydaném organizací Transparency International získal Kazachstán pouze 38 bodů ze 100 možných a umístil se na 96. místě ze 182 hodnocených zemí. Jak a proč vzniklo tenge Kazachstánská měna tenge Slovo tenge pochází ze středověkého turkického výrazu taṅba nebo teŋge, což znamenalo váhu, míru nebo stříbrné mince. Ze stejného slovního základu vzniklo i ruské slovo pro peníze – dengi. Kazachstán vyhlásil nezávislost na konci roku 1991. Ještě téměř dva roky poté však v zemi platil sovětský, respektive ruský rubl. V létě roku 1993 Rusko zavedlo novou měnovou reformu a stáhlo staré rubly z oběhu, čímž postrčilo postsovětské republiky k vytvoření vlastních měn. ​Vyvinout novou měnu pro celou zemi v tak krátkém čase byl obrovský logistický oříšek. V roce 1992 vznikla tajná skupina kazachstánských umělců a grafiků, která pracovala na návrzích nových bankovek v naprostém utajení. Prezident země Nursultan Nazarbajev podepsal výnos o zavedení národní měny 12. listopadu 1993. Tenge vstoupilo do oběhu o tři dni později, 15. listopad se v Kazachstánu dodnes slaví jako Den národní měny. Výměna probíhala mezi 15. až 18. listopadem a to v poměru 1 tenge = 500 sovětských/ruských rublů.