Ovšem Lenin viděl ve filmu hlavně výhodný nástroj propagandy, který masově vymyje mozky i těm, kdo neumějí číst a psát. Kdežto tuzemský objev, že filmový průmysl se netýká čistě jen kultury, musel rozechvět romantické strážce umělecké nedotknutelnosti pohyblivých obrázků, byť by se jejich prostřednictvím vyprávěl třeba jen registr dálničních známek. Hodil by se ještě jeden profesní spolek: Unie filmového diváka. Také ona by totiž mohla požadovat ochranu svých investic, zejména pak navrácení vstupného za špatný film. Témata: Kultura , Investice , film , filmový průmysl , Obchod , Vladimír Iljič Lenin