Čemu a proč se letos vyhnout? Výběr dovolené startuje, sem však nejezděte
Každý rok přichází cestovatelský portál
Fodor’s
se svým „No listem“ – výčtem míst, která by si podle odborníků zasloužila od turistů alespoň dočasnou pauzu.
Nejde o výzvu k bojkotu ani o snahu cestování démonizovat. Smyslem seznamu je upozornit na destinace, kde už masový turismus překračuje únosnou mez a začíná poškozovat přírodu, infrastrukturu i kvalitu života místních obyvatel.
Letos se na seznam nedostaly některé tradičně kritizované lokality, jako jsou Benátky nebo Barcelona. Ne proto, že by jejich problémy zmizely, ale aby dostala prostor i další místa, která se rychle blíží bodu zlomu. Přehled osmi destinací ukazuje, jak snadno se i vysněné cestovatelské cíle mohou proměnit v oběti vlastního úspěchu.
1
Antarktida – místo, které turisty nepotřebuje
Antarktida patří k jednomu z posledních skutečně nedotčených koutů planety. Nemá ekonomiku závislou na turismu a nepotřebuje ani propagaci, ani nové návštěvníky. Přesto sem v sezoně 2023/2024 dorazilo zhruba 120 tisíc turistů a podle odhadů by se jejich počet mohl během deseti let zdvojnásobit.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že jde o mimořádně křehké prostředí, které není schopné takový nápor ustát. „Životní prostředí je křehké a vzácné. Proto tam lidé chtějí jezdit, ale také proto tam nelze udržet vysoký počet turistů,“ varuje Jessica O’Reilly, docentka antropologie na Indiana University.
Zatímco velké výletní lodě mají přísná omezení, menší expediční plavidla a soukromé jachty se regulacím často vyhýbají.
Antarktida se tak stává cílem lidí, kteří si chtějí „odškrtnout“ poslední bílé místo na mapě světa – podle vědců však nejde o destinaci, která by měla figurovat na turistickém seznamu přání.
2
Kanárské ostrovy – turistický ráj s limity
Kanárské ostrovy zažívají rekordní nápor. Jen v první polovině roku 2025 sem dorazilo téměř osm milionů turistů a místními letišti prošlo přes 27 milionů cestujících. Region, který je na cestovním ruchu ekonomicky závislý, tak sice vydělává, zároveň se však dostává na hranici udržitelnosti.
Místní obyvatelé stále častěji vycházejí do ulic s heslem „Canarias tiene un límite“ (Kanáry mají svůj limit). Kritizují především nedostupné bydlení kvůli masivnímu rozmachu krátkodobých pronájmů, kolabující infrastrukturu i environmentální zátěž.
Na začátku roku 2025 regionální vláda zavedla zákon, který zakazuje využívání nově postavených nemovitostí ke krátkodobým pronájmům a umožňuje sousedům vetovat turistické byty v jejich budovách. Brzy následovaly celostátní reformy, které daly komunitám konečné slovo v otázce, zda mohou být byty využívány k turistickým účelům. V praxi však málokdo věří, že to problém vyřeší.
„Zatím nedošlo k žádným viditelným změnám. Prosazování zákona je pomalé – možná do roku 2026 uvidíme konkrétnější výsledky,“ doufá John Dale Beckley, zakladatel platformy pro udržitelnost CanaryGreen.org. Ostrovy se také potýkají s nedostatkem vody, znečištěním moře i pocitem, že zisky z turismu končí spíše u zahraničních investorů než u místních komunit.