Americký prezident Donald Trump chce ke své zemi připojit Grónsko, a když nezafungují peníze, vyhrožuje armádou. Déjà vu? Úsilí o dobývání území známé spíše z minulých století se opět stává ústřední součástí geopolitiky. A pohání ho nejen rostoucí konkurence velmocí a posuny v technologiích. Nejzásadnější je měnící se klima. Dánské království o prodej Grónska Spojeným státům nejeví nejmenší zájem. Na největší ostrov světa si ale podle Dánů brousí zuby i jiní. Podle průzkumů se dánská populace nejvíce obává problémů ze strany Ruska. Hned na druhém místě jsou již zmíněné Spojené státy, které v tomto předstihly dokonce Írán a Severní Koreu. Zájem Washingtonu o Grónsko údajně vychází z jeho strategické polohy jako nárazníkové zóny mezi Spojenými státy a jejich protivníky. „Jde o svobodu světa,“ řekl Trump v lednu. Ale jak se planeta otepluje, ledovce ustupují a mořský led řídne, Grónsko se stává důležitým i z jiných důvodů, protože jeho rozlehlé a dosud pusté oblasti začnou být lákavé pro cizí zájemce. Grónská ministryně pro podnikání, obchod a suroviny Naaja Nathanielsenová tvrdí, že zájem o nerostné suroviny na tomto území v posledních zhruba pěti letech výrazně vzrostl. Christian Kjeldsen, ředitel Grónské podnikatelské asociace, poukazuje na to, že Čína má největší světové zásoby kovů vzácných zemin, zatímco Západ si chce zajistit alternativní dodávky. „Máme tu velmi silnou Čínu, která závisí na kritických surovinách,“ říká. 7. ledna 2025 Éra boje o strategické území Návrh Donalda Trumpa, jevící se nyní jako troufalý, by se v příštích desetiletích mohl stát běžným postupem politiků, potýkajících se s důsledky oteplování planety. Pro velmoc, která se snaží zajistit si úspěch v budoucnosti formované klimatickou změnou, je Grónsko zlatým dolem. Toto autonomní území se pravděpodobně stane důležitým překladištěm pro nové severní námořní trasy, které se táním arktického ledu otevřou. Ačkoli průzkum nerostných ložisek v Grónsku dosud omezoval ledový pokryv, vědci se domnívají, že se tam může nacházet značné množství železné rudy, olova, zlata, prvků vzácných zemin, uranu, ropy a dalších cenných surovin, tvrdí profesor přírodních věd na Chicagské univerzitě Michael Albertus. Oteplování způsobí vysidlování vlivem stoupající hladiny moří, nesnesitelného horka a extrémního počasí. V případě Grónska extrémně studené zimy poleví a léta se výrazně oteplí. Poslední roky zde přinesly nejvyšší průměrné teploty za posledních tisíc let. Další oteplení podpoří růst nové vegetace a dokonce i zemědělství. Klimatické projekce ukazují, že oblasti dnes pokryté nízkou tundrovou vegetací by do 75 let mohly vystřídat rostoucí lesy. Podle Albertuse oteplení planety ovlivní i migraci. S růstem teplot poroste emigrace ze Severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. Lidé se také budou stahovat z nízko položených a povodňových oblastí, jako je delta Gangy v Bangladéši a části pobřežní Floridy. Tváří v tvář takovým výzvám se státy pokusí zajistit si kdejakou výhodu. Existují desítky dalších území po světě, která mají podobný profil jako Grónsko: jsou řídce osídlená, bohatá na cenné zdroje a v nadcházejících desetiletích budou pravděpodobně obyvatelnější. Dalším možným ohniskem je Antarktida, upozorňuje Albertus ve své knize Land power . Během studené války hlavní mocnosti podepsaly Antarktickou smlouvu, která odložila územní nároky na kontinent a zavázala signatáře využívat jej pouze pro mezinárodní vědecký výzkum a spolupráci. Tato dohoda se však nyní začíná rozpadat. Čína a Rusko nedávno začlenily zájmy v Antarktidě do svých národních bezpečnostních strategií a Čína investovala do flotily ledoborců a výstavby satelitních pozemních stanic na kontinentu, které by mohly být přeměněny pro vojenské účely. Rozstřel Sledovat další díly na iDNES.tv