Obchodníci a výrobci brojí proti plýtvání. Vdechují potravinám druhý život
Podle dat Eurostatu se celkové množství potravinového odpadu na obyvatele odhaduje na 91 kilogramů, v případě odpadu vyprodukovaného přímo v domácnostech je to pak 69 kilogramů na osobu, což se blíží průměru celé Evropské unie (70 kg).
Jak se v ČR plýtvá
V roce 2020 bylo v ČR vyplýtváno 91 kg potravin na obyvatele.
Nejvíce z toho způsobili koneční spotřebitelé – 69,5 kg.
Prvovýroba představovala 2,5 kg na obyvatele a rok.
Zpracování a výroba 9,4 kg, obchody 6 kg, veřejné stravování 3,6 kg.
Zdroj: MŽP
V koši zbytečně skončí potraviny nejen v domácnostech, ale také v obchodech či skladech prodejců potravin.
Aby obchodníci omezili plýtvání potravinami a snížili potravinový odpad spojili se s producenty a prostřednictvím tzv. upcyclingu dávají produktům, které zbyly po výrobě nebo nejsou esteticky úplně ideální, nový život. Společnými silami tak podporují udržitelnost v potravinovém průmyslu.
Druhý život potravinám
Do roku 2030 by se měly podle nařízení Evropské unie snížit potravinové ztráty a plýtvání potravinami na polovinu. Obchodníci se proto dlouhodobě aktivně zapojují do iniciativ proti plýtvání potravinami a sami hledají cesty, jak využít co největší část potravin, aby toho co nejméně skončilo v odpadkovém koši.
Nevzhledné nebo pomačkané ovoce či zeleninu nabízejí v taškách nebo bedýnkách do třiceti korun, zboží s blížící se expirací zlevňují nebo darují do potravinových bank.
Jiní dávají potravinového odpadu druhou šanci a vyrábějí z něj další potraviny. Jde o tzv. upcycling, díky kterému dochází ke snížení plýtvání potravinami v několika fázích výroby a distribuce.
Odpad v primární produkci klesá o 25 procent, při zpracování o 23,6 procent a při distribuci o 5,1 procent. To představuje významný krok k udržitelnějšímu potravinářskému řetězci. I přes přeměnu odpadních surovin, zůstávají výživové hodnoty zachovány, čímž se produkty s vysokou přidanou hodnotou dostávají k zákazníkům bez kompromisů na kvalitě.
Upcycling
je proces, při kterém se z vedlejších produktů a potravin, které by jinak skončily v odpadu, vytváří nové výrobky.
Například Albert z přezrálých banánů peče banánový chlebíček nebo ze surovin, které se již neprodají vaří kuchař v kantýně obědy, kam docházejí zaměstnanci.
„Za jediný rok jsme tak transformovali 15 tun dobře zralého banánu, který by si již zákazníci nekoupili, do chutného a zdravého pečiva. Z těch 15 tun vzniklo 96 tisíc chlebíčků pro naše zákazníky,“ uvedl mluvčí společnosti Albert Jiří Mareček. Také jejich dodavatel řemeslného piva, kunratický Muflon, uvařil s využitím neprodaného Mistrovského chleba z prodejen pivo. První várka aktuálně zraje na spilce.
Kaiserky, které není možné prodávat jenom kvůli jejich neperfektnímu vzhledu, používá řetězec Tesco pro výrobu pizza bulek. „Takto využijeme pečivo, které by jinak končilo v koši, a to jenom kvůli jejich nedokonalému vzhledu,“ říká tisková mluvčí Teska Iva Pavlousková.
Tesco dále prodává „baby potatoes“, což jsou malé brambory, které jinak zůstanou na poli, protože velikostně nepatří do běžného pytle. „Tím, že dnes je na nich řada receptů založených, tak jsme z toho udělali produkt, který část zákazníků vyhledává,“ uvádí Pavlousková.
„V každém z našich hypermarketů zpracováváme rohlíky i housky a vyrábíme z nich vlastní strouhanku, v restauraci je pečivo také součástí nádivek v mase, mletých směsí, žemlovky nebo ho zpracováváme jako krutony k polévkám,“ uvádí Aneta Turnovská, tisková mluvčí Globus.
Velmi vyzrálé banány zpracovává Globus do vlastní banánové zmrzliny, kterou vyrábí spolu s dalšími příchutěmi v každém hypermarketu.
Rohlíkova produktová řada
Nově se k obchodním řetězcům připojil také online prodejce Rohlik.cz. Ten si k
desátému výročí
nadělil celou produktovou řadu, která vznikla z potravinového odpadu.
Momentálně onlinový obchodník nabízí více než 40 upcykled produktů. Tyto produkty, jako například granola z pivovarských sladů nebo slané snacky z vedlejších produktů potravinářské výroby, vznikly často ve spolupráci s partnery firmy.
Produkty jsou označeny štítkem „upcycled“, aby je zákazníci snadno identifikovali jako udržitelné volby při svých nákupech. „Je v plánu expanze na další evropské trhy s cílem pokračovat v přinášení inovací v oblasti udržitelnosti a podpory malých dodavatelů,“ uvedla mluvčí Rohliku.cz Denisa Morgensteinová.
Appka pro obchodníky
Podnikatelům s jejich přebytky pomáhá také Too Good To Go, společnost se sociálním dosahem, v Česku dostupná od června tohoto roku. Od svého spuštění na českém trhu se společnost spojila s více než 150 lokálními podniky, mezi které patří například Zrno Zrnko, Hilton Prague & Old Town, Cukrárna Myšák, 420 pekárna, Costa Coffee.
Uživatelům se podařilo zachránit před vyhozením již více než 20 tisíc Dobrovaků, tedy balíčků obsahujících přebytky potravin, obsahujících celkem přibližně 20 tisíc kilogramů potravin. To se pak rovná 54 tisícům kg ušetřených emisí CO
2
, přibližně 16,2 milionu litrů zbytečně spotřebované vody a 56 tisícům metrů čtverečních půdy.
„V Česku vidíme velký zájem o záchranu potravin jak ze strany podniků, tak i zákazníků. Od spuštění aplikace jsme se již spojili s více než 150 lokálními podniky a naší aplikaci si stáhlo přes 40 tisíc uživatelů. Tato čísla přitom dále narůstají a my opravdu rádi vidíme, že se Češi čím dál více zapojují do boje proti plýtvání,“ uzavírá Pavol Dzurjanin, ředitel Too Good To Go Česko.