„Takovou roli jsem nikdy nehrála, to téma je ojedinělé,“ říkala už před časem Veronika Žilková , která v seriálu hraje farářku Církve československé husitské. Josef ( David Matásek ) si farářku bral s jedním dítětem a další tři si pořídili společně. Jenomže testy DNA odhalí další rodinné vazby a způsobí na malém městečku, kde všichni všechno vědí, poprask. Ze seriálu Bratři a sestry (2025) „Svatava by pro své děti udělala cokoliv, což je mi blízké,“ říká herečka o postavě, která je schopná pro zachování klidu nejen ve své rodině všeho. „Udělá pro svoje děti a rodinu maximum. To je úkol všech matek. Říká se, že žena má sukni od toho, aby pod ni leccos schovala. I rodinné problémy,“ naznačuje kudy se bude děj ubírat. Na roli se pečlivě připravovala, prošla si školením a tím pádem poznala učení bratrů a sester zblízka. „Musím říct, že jsou mnohem tolerantnější než katolíci, i k potratu a rozvodu mají láskyplnější přístup. Nechávají to na osobním svědomí dotyčného a nikoho nezatracují. Takže jsem nadšená, že jsem tuto církev našla,“ říká jako by uvažovala o konvertování. „Já jsem taková, že všemu propadnu. Někam jedu, je tam hezky, tak tam hned kupuju chalupu. Děti vždycky říkají, mami počkej ještě jednu noc. Tak já ještě počkám,“ reaguje na přímý dotaz. Jako Svatava v taláru s kalichem celebrovala před kamerou pohřeb, svatbu, poskytovala útěchu nemocným v nemocnici... „Měla jsem k ruce odborného poradce, abych všechno dělala správně a používala správné předměty,“ prozrazuje. Problém však nastal ve chvíli, kdy měla sloužit mši, která byla celá zpívaná. „S tím jsem trochu bojovala. Sice umím zpívat podle not, ale v církevním zpěvu mě nikdo neškolil. Tak jsem musela zapnout tatínkovy geny a nějak si s tím poradit. Ale dopadlo to dobře,“ říká. Právě její zesnulý otec flétnista a pedagog Václav Žilka dohlížel, aby Veronika v mládí se svými sourozenci chodila každou neděli do kostela. Herečka pak svoje tři děti vychovávala svobodněji. „Všichni jsou pokřtěni, Agáta i biřmována. Ale nenutila jsem je chodit do kostela, i když tam byly, protože je tam vodili babička s dědečkem. Mně byla víra vnucována, ale já si myslím, že by k ní měl každý dospět sám. Děti vědí, kde mají kostel, je to jenom na nich,“ říká na adresu Agáty, Vincenta, Cyrila a Korduly. Přála by jim, aby byli věřící. „Možná by se jim žilo líp, protože víra pomáhá. I nevěřící, když je jim zle, volají: Panebože pomoz mi! Zapadne slunce, přijde dlouhá bezesná noc a v tu chvíli začnou věřit ať už v Boha, něco ve vesmíru nebo nějaký vyšší systém i ateisti. Člověk se totiž občas dostane do situace, kdy vám nepomůže kreditka, mobil, ani vlastní vůle. Jste prostě bezradní. Tak co uděláte? Doufáte, že je někdo nad vámi a obracíte se k němu, aby vám pomohl ten život vyřešit. Takhle to mají, myslím, všichni,“ dodává Žilková. Sama se k Bohu obracela v nejtěžších životních chvílích, kdy jí umíral na brániční kýlu novorozený syn Melichar nebo když o několik let dřív bojoval se stejnou nemocí starší syn Cyril a musel podstoupit náročnou operaci.