Obléhání Pernštejna měli za kronikářovu pohádku, nečekaný nález teď bitvu potvrdil
Více než 60 zlomků dělových koulí, které dokládají dosud neznámé obléhání hradu Pernštejn, našli archeologové při výzkumu na prvním předhradí hradu. Jejich nález dokládá informaci z jediné kroniky, kterou měli dosud všichni za vymyšlenou, informoval vedoucí výzkumu Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.
„Jde o zlomky kamenných dělových koulí, které byly evidentně zastřílené do hradu. Velikost těchto koulí ale neodpovídá jedinému zdokumentovanému obléhání hradu Švédy v roce 1645, muselo jít o obléhání starší, snad z 15. století,“ vysvětluje Dejmal.
Zmíněné dobývání dokonce díky kronice umí zasadit do období husitských válek. „Obléhání tehdy husitského hradu katolíky z roku 1424 zmiňuje pouze jediný barokní kronikář. Protože ale o této události nebyly žádné doklady, mělo se za to, že si obléhání vymyslel. Nález těchto koulí ale naznačuje, že měl pravdu,“ řekl Dejmal.
Archeologové díky výzkumu na prvním předhradí doložili i několik důležitých historických etap stavebního vývoje hradu. Nejstarším objevem je pozůstatek velké hospodářské budovy z přelomu 15. a 16. století. Byla přes 30 metrů dlouhá a minimálně pět metrů široká. Další zjištění souvisely s výstavbou samotného opevnění, které čeká oprava.
„Tato hradba je poměrně unikátní. Její součástí jsou totiž u nás mimořádné takzvané kalhotové střílny, kdy je jeden otvor na vnitřním líci a dva na vnějším líci. Takové střílny v tomto množství se nikde jinde v Česku nevyskytují. Je možné, že opevnění vzniklo za Jana IV. z Pernštejna, snad jde o reakci na tehdejší turecké nebezpečí a souvisí také samozřejmě se sebereprezentací tehdejších majitelů hradu. Inspirace pro opevnění pocházela zřejmě z tehdejších Uher, které byly tehdy silně ovlivněny italskými fortifikačními staviteli,“ doplnil Dejmal.
Kromě zlomků dělových koulí našli archeologové velké množství dalších artefaktů, od zlomků kuchyňské a zahradní keramiky přes drobné kovové předměty jako mince nebo kování až po zlomky kamnářské a stavební keramiky. Na místě budou pracovat ještě do konce srpna.