Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole – kvůli svému krátkému životnímu cyklu a extrémní citlivosti na podmínky prostředí fungují jako citlivý varovný systém pro celou planetu. Analyzovali 1 758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že 80 procent přesunů motýlů souvisí s klimatickými změnami. Závěry studie publikoval odborný časopis Nature Ecology & Evolution. „Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“ uvedl spoluautor studie Robert Tropek z katedry ekologie přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. Příkladem podle něj může být modrásek ligrusový, jenž z Česka prakticky zmizel. Důvodem jeho přesunu je kromě klimatických změn i intenzivní zemědělství. Podobný trend se týká i jiných druhů. „V Evropě je situace složitější, nachází se v ní nemalá část více než čtvrtiny druhů, jejichž areál rozšíření se zmenšuje. Může za to kombinace ničení původního prostředí lidskou činností, zejména intenzivním zemědělstvím, a negativních důsledků klimatických změn,“ řekl spoluautor studie Michal Barták, jenž je absolventem přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a nyní působí na univerzitě v Helsinkách. Tropek řekl, že změny však stojí například za návratem některých druhů do České republiky. Jde například o modráska tmavohnědého, modráska jetelového a soumračníka podobného. „Postupně z naší krajiny ubývaly a nyní se zase vrací,“ uvedl. Vědci zatím netuší, jak se přesuny motýlů do jiných lokalit projeví v dlouhodobém vývoji. „Kvůli stále zřetelnějším změnám klimatu se motýli po celém světě musí rychle stěhovat do nových oblastí, aby vůbec přežili. Teprve se ukáže, jestli v novém areálu najdou všechny nutné podmínky a nepůjde jen o zoufalý krok předcházející jejich rychlému vyhynutí. A to nejen v dalekých tropech, ale i v ochuzené evropské krajině,“ řekl Tropek.