Johnson s tvrzením přišel v pondělním podcastu Judging Freedom moderovaném bývalým zaměstnancem televize Fox News Andrewem Napolitanem. Řekl, že při schůzce k situaci v Íránu došlo mezi Trumpem a generálem Cainem ke konfrontaci. Ten podle Johnsonových slov po vyslovení prezidentova záměru vstal a „řekl jasné ne“, přičemž se odvolal na svou pozici šéfa americké armády. Použití jaderných zbraní předchází jasně stanovená série kroků. Prezident u sebe nosí plastovou kartu (the biscuit – sušenka) se „zlatým kódem“, který se mění každý den. Pokud chce nařídit úder, musí kód sdělit Pentagonu, aby ověřil svou totožnost. Po ruce má také vždy jaderný kufřík (nuclear football) s detaily k možným úderům. Prezident má výhradní pravomoc k použití jaderných zbraní – nepotřebuje tedy schválení ani od ministra, ani od šéfa armády. Johnson v podcastu ukázal záběry, které podle něho dokládají, že setkání v Bílém domě opravdu neprobíhalo zcela hladce. Jsou na nich vrcholní američtí činitelé, například ministr obrany Pete Hegseth nebo právě generál Caine, jak rozhněvaně opouští budovu. Podle zpravodajského týdeníku Newsweek však Johnsonovo vyjádření zatím nikdo nezávisle nepotvrdil. Johnson, který už dříve proslul nepodloženými tvrzeními, neuvedl, jak přesně dané informace získal, ani neupřesnil, jaké konkrétní kroky chtěl Donald Trump podniknout. Bílý dům pak jeho slova kategoricky popřel. Pravdou však je, že mezi šéfem Bílého domu a generálem Cainem by se nejednalo o první výměnu názorů. Podle deníku The Washington Post byl Caine již v únoru skeptický k tomu, že válku s Íránem Spojené státy rychle vyhrají. Trump navíc opakovaně hrozí ničivými důsledky, jež by konflikt mohl Íránu přinést. I to posílilo obavy z možného použití jaderných zbraní. Další spekulace o tom, že Trumpův psychický stav není stabilní, a je proto riskantní ho kvůli jeho výbušné povaze zvát ke všem jednáním, přinesl deník The Wall Street Journal. Podle informací, které získal od zdrojů z prostředí vojenského štábu, prezidenta záměrně nepřizvali k jedné ze schůzek ohledně záchrany amerických letců v Íránu. Údajně se tak stalo poté, co na své poradce hodiny křičel. Vojenští představitelé se proto rozhodli, že by přítomnost netrpělivého prezidenta nepřinesla užitek. Vlnu kritiky a otázek ohledně příčetnosti na sebe Donald Trump přivolal i začátkem dubna, kdy v souvislosti s válku v Íránu otevřeně hrozil „smrtí celé jedné civilizace“. Jeho slova pobouřila nejen demokratické politiky, ale i část republikánů a vznesla pochybnosti o tom, zda je Trump způsobilý úřad amerického prezidenta vykonávat.