Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký prezident Donald Trump přitom zahájili válku výzvami ke změně režimu, čímž konflikt okamžitě proměnili v existenční boj pro íránské vládce. Podle současných i bývalých izraelských expertů z oblasti obrany a zpravodajských služeb však toto očekávání nebylo realistické. „Měli jsme plán na zničení balistických raket, vypořádání se s jadernými zařízeními a věděli jsme, jakým způsobem zasáhnout vojenský průmysl v Íránu. Ale nikdy jsem neslyšel, že bychom tušili, jak ze vzduchu provést změnu režimu,“ uvedl jeden ze zdrojů, člen izraelské rozvědky pro deník The Guardian , který se zástupci izraelské bezpečnosti mluvil. „Nemůžeme se dostat do hlav devadesáti milionů lidí žijících v Íránu. Jak bychom tedy mohli vědět, zda vyjdou do ulic? Jen v to doufáme,“ dodává zdroj. Ani po dvou týdnech probíhající války se totiž neobjevily v Íránu známky dlouhodobějších masových protestů. Podle bývalé představitelky zpravodajské služby Mosad Simy Šineové bylo od začátku nepravděpodobné, že by během takové války došlo mezi Íránci k povstání proti jejich vlastnímu režimu. „Patřím k těm, kteří si nemyslí, že změna režimu může nastat bombardováním zvenčí,“ řekla Šineová. Nevylučuje však, že až dlouhodobé bezpečnostní a ekonomické dopady bombardování by mohly potenciálně vést k pádu vlády. Někteří experti se domnívají, že Donald Trump do války šel naplno i proto, že byl povzbuzen svým předchozím úspěchem ve Venezuele. Tam byl v ledu roku 2025 zadržen prezident Nicolás Maduro a nahrazen více proamerickou političkou Delcy Rodríguezovou, která se v zemi ujala vedení. Riskantní mise na zabavení uranu? Pro Izrael a USA se nyní otázka úspěchu stáčí spíše k vlastnictví obohaceného uranu, kterého se v Íránu podle informací nachází okolo 440 kilogramů. Takové množství by přitom stačilo na výrobu více než deseti jaderných hlavic a pro spojence je tak klíčové, aby byl Írán uranu zbaven. „Musíme se dostat do situace, kdy tento materiál bude buď mimo Írán, nebo bude u moci režim, u kterého máme jistotu, že uran zabezpečí a nebude zneužívat,“ řekl jeden z bývalých vysoce postavených představitelů izraelských zpravodajských služeb. Držba zásob uranu je pro Írán navíc jeho nejsilnější „zbraní“, která výrazně zlepšuje jeho vyjednávací pozici. Pokud by se tak USA a Izraeli materiál získat nepodařilo, sebevědomí íránských představitelů společně s hrozbou pro region i zbytek světa by dále narůstalo. Bez zisku uranu se podle Joaba Rosenberga, bývalého zástupce šéfa výzkumné divize izraelské vojenské rozvědky, nikdy nebude dát hovořit o vítězství. „Jakkoli režim bombardováním oslabíme, pokud bude držet zásoby uranu, naše vítězství se brzo změní v porážku,“ míní Rosenberg. USA podle deníku The Guardian údajně zvažují vyslání vojáků na vysoce riskantní misi, jejíž cílem má být právě zajištění uranu. Před válkou se také diskutovalo o návrzích, aby Írán obohacený uran předal jiné zemi.