Náš jaderný arzenál způsobí protivníkům nepopsatelné škody, varuje Londýn
„Neměli bychom se stydět za to, že jsme jaderná mocnost a že máme nezávislé jaderné odstrašení,“ řekl ministr. „Je to konečný ručitel pro každého možného protivníka. Máme moc způsobit jim nevýslovné škody, pokud na nás zaútočí.“
Portál deníku
The Times
podotýká, že Healeyho tón je výrazně odlišný od toho známého od jeho předchůdců. Ti se zdráhali o použití britského jaderného arzenálu v případě války explicitně mluvit.
„Někdy jsme velmi britští, pokud jde o naše jaderné odstrašení,“ připustil ministr. Dodal nicméně, že jaderné ponorky mohou být sice tiché a skryté, ale „každou minutu“ zajišťují bezpečí Spojeného království.
Healey učinil svá prohlášení poté při slavnostním položení kýlu ponorky Dreadnought, která nahradí jaderné ponorky třídy Vanguard. Britské jaderné síly sestávají právě ze čtyř ponorek třídy Vanguard. Země ale staví už tři Dreadnoughty, které by měly nahradit své předchůdce kolem roku 2030.
Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině opakovaně vyhrožuje použitím svého jaderného arzenálu, který je největší na světě. Healey řekl, že bere hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina vážně, ale zároveň vnímá, že šéf Kremlu „si libuje v používání jaderné rétoriky“.
Ministr také vyzval Francii, aby se „podívala na Británii“ a inspirovala se jí. Podle Healeyho by posílením jaderného deštníku NATO navýšila odstrašující potenciál amerického jaderného arzenálu a přispěla k bezpečnosti ostatních evropských států NATO.
Paříž si v rozhodování o použití svých jaderných sil udržuje plnou autonomii a odmítá je podřídit velení Severoatlantické aliance. Británie naopak od roku 1962 vyčleňuje své jaderné síly na ochranu spojenců z Aliance.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku března
uvedl
, že je otevřený diskuzi o rozšíření jaderného obranného deštníku i na evropské spojence s tím, že francouzské zájmy v rámci jaderné doktríny měly vždy „evropský rozměr“. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že s Francií o tomto kroku jedná. I vítěz německých voleb a zřejmě budoucí německý kancléř Friedrich Merz řekl, že Berlín musí s Paříží a Londýnem mluvit o tom, zda jejich jaderná bezpečnost platí i pro Německo.
Ojedinělá diskuze o rozšíření jaderného deštníku odráží obavy Evropy z přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k bezpečnosti starého kontinentu. Washington zajišťuje evropské jaderné odstrašení po dobu trvání NATO, současný šéf Bílého domu ale naznačuje, že nemá zájem, aby USA v této roli pokračovaly. Trump v souvislosti s konfliktem na Ukrajině opakovaně varuje před třetí světovou válkou, evropští lídři se obávají, že v případě konfliktu s Ruskem ponechá Evropu samotnou.