Pojištění pracovní neschopnosti: co kryje, kolik stojí a kde má limity
Pojištění pracovní neschopnosti dnes nabízí většina pojišťoven jako připojištění k životní pojistce. Typický model je jednoduchý: zvolíte si denní dávku a po určité době nemoci vám ji pojišťovna začne vyplácet.
Klíčovým parametrem je přitom takzvaná karenční doba, tedy období od začátku pracovní neschopnosti, kdy pojišťovna ještě neplní. Na trhu se nejčastěji setkáme s variantami od 15., 29. nebo 57. dne. Některé produkty umožňují i zpětné plnění – pokud nemoc trvá déle, pojišťovna vyplatí peníze i za první dny.
Jak je to s karenční dobou
Právě karenční doba má zásadní vliv na cenu. Čím dříve chcete peníze, tím více zaplatíte. Například u Generali České pojišťovny stojí denní dávka 500 korun při plnění od 29. dne zhruba 295 Kč měsíčně, při vyšších dávkách se cena úměrně zvyšuje. „Optimální výše denní dávky by měla spolu s nemocenskou dorovnat výpadek příjmu a pokrýt běžné životní náklady,“ říká Jan Marek z Generali České pojišťovny.
Podobně postupují i další pojišťovny. Například u KB Pojišťovny si lze v rámci životního pojištění Elán vybrat ze čtyř variant plnění při pracovní neschopnosti: od 15. nebo od 29. dne bez zpětného plnění, dále od 29. dne se zpětným plněním od prvního dne, včetně zproštění od placení pojistného, ve vyšší variantě je pak navíc zahrnuto plnění i v případě psychických onemocnění nebo onemocnění zad.
Obdobně nabízí více variant i Česká podnikatelská pojišťovna či Kooperativa. „U úrazu neaplikujeme karenční dobu,“ doplňuje Milan Káňa z Kooperativy. Zároveň podle něj záleží i na finanční situaci klienta. „Karenční doba zpravidla závisí na výši úspor a ochotě klienta je utratit v případě pracovní neschopnosti.“
Výše dávky je obvykle navázaná na příjem pojištěného, aby nedocházelo k situaci, kdy by si člověk sjednal vyšší plnění, než kolik skutečně vydělává. Například KB Pojišťovna umožňuje bez dokládání příjmu sjednat dávku do určité výše, vyšší částky už musí odpovídat příjmům klienta. Stejný princip uplatňuje také třeba Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP).
Místo denní dávky splátka úvěru
Zatímco většina produktů funguje na principu denní dávky, existují i odlišné modely. Typickým příkladem je BNP Paribas Cardif Pojišťovna, která pojištění pracovní neschopnosti nabízí jako součást pojištění schopnosti splácet úvěr. „V případě pracovní neschopnosti vyplácí pojišťovna klientovi plnění ve výši měsíční splátky tohoto úvěru za každý měsíc trvání neschopenky,“ popisuje obchodní ředitel Martin Steiner.
Takové řešení má své výhody i nevýhody. Člověk nemusí řešit, jak vysokou dávku si nastavit, protože pojištění automaticky kopíruje jeho závazek. Zároveň se ale vztahuje pouze na konkrétní úvěr a nepokrývá další výpadky příjmů mimo něj.
Kolik si nastavit a od kdy chtít plnění
Správné nastavení pojištění je zásadní. Pokud je dávka příliš nízká, nepokryje reálný výpadek příjmů. Pokud je naopak příliš vysoká, budete zbytečně přeplácet.
„Smyslem pojištění pracovní neschopnosti není „zbohatnout na nemoci“, ale pomoci překlenout období výpadku příjmu bez nutnosti sahat na dlouhodobé úspory nebo se zadlužovat,“ vysvětluje Pavel Sedlář, produktový manažer z KB Pojišťovny. „Obecně doporučujeme postupovat tak, že si klient spočítá, jaký měsíční příjem v případě pracovní neschopnosti ztratí, odečte očekávané dávky a rozdíl převede na denní dávku,“ doplňuje.
Důležitá je i volba počátku plnění. Varianta od 15. dne dává smysl lidem bez větších rezerv, kteří potřebují peníze rychle. Je ale potřeba počítat s tím, že bude dražší. Naopak plnění od 29. nebo 57. dne je levnější a hodí se pro ty, kteří mají dostatečné úspory na první týdny nemoci.
Kolik pojištění stojí
Kromě karenční doby jsou tu však ještě další parametry, které cenu pojištění pracovní neschopnosti ovlivňují. Částka, kterou budete muset měsíčně jako pojistné platit, se tak bude lišit také podle věku, zdravotního stavu, povolání a výše dávky, kterou si nastavíte.
Přesto lze najít alespoň orientační příklady. Například u Generali České pojišťovny stojí denní dávka 500 korun od 29. dne přibližně 295 korun měsíčně, tisíc korun pak 590 korun a 2 tisíce jsou zhruba za 1 179 korun.
Kooperativa ukazuje, jak výrazně cenu ovlivňuje karenční doba. U 35letého klienta vyjde denní dávka 500 korun vyplácená od 15. dne na 765 korun měsíčně, zatímco od 57. dne jen na 271 korun měsíčně.
KB Pojišťovna pak poukazuje na rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ. Pro modelový příklad uvádí zdravého, mladého muže ve věku 30 let, který pracuje v administrativě a provozuje běžné rekreační sporty, má čistý příjem 38 tisíc korun měsíčně. Jako zaměstnanec bude potřebovat pokrýt 40 procent čistého příjmu (má totiž „nemocenskou“), tedy 15 200 korun. Jinými slovy potřebuje mít denní sazbu 500 korun. Ve variantě pojištěné od 29. dne ho to bude stát 292 korun měsíčně. Naproti tomu podnikatel, který bude potřebovat „vykrýt“ celý příjem, tedy 38 tisíc korun, bude potřebovat denní sazbu zhruba 1 250 korun. A to při pojištění pracovní neschopnosti od 29. dne vyjde již na pojistné 728 korun měsíčně.
Nemoc i úraz, ale ne vždy všechno
Pojištění obecně kryje pracovní neschopnost způsobenou nemocí i úrazem. Detaily se ale liší. Zásadní roli hrají také výluky. Společným jmenovatelem napříč trhem jsou zejména onemocnění existující před sjednáním pojištění, události související s alkoholem nebo drogami a úmyslné poškození zdraví.
„Rozhodující je zejména to, zda jde o nově vzniklý zdravotní stav, nebo o onemocnění, které bylo diagnostikováno, léčeno nebo sledováno už před počátkem pojištění,“ upozorňuje Sedlář. Můžou zde být „čekací doby“.
Například u BNP Paribas Cardif Pojišťovny platí, že úraz či nemoc, s nímž člověk do pojištění vstupuje, je ve výlukách. „Většinou ale jen prvních 12 nebo 24 měsíců trvání pojištění. Pak už to je kryto pojištěním,“ upřesňuje Martin Steiner.
Psychika – někde krytí, jinde výluka
Jedním z největších rozdílů mezi produkty je pak přístup k psychickým onemocněním. Některé pojišťovny je výrazně omezují nebo zcela vylučují. Kooperativa například uvádí, že neplní u takzvaných neorganických psychických onemocnění.
Generali zase přesně vymezuje skupiny diagnóz, které jsou z pojištění vyloučené. „Pojištění nekryje psychické diagnózy F10 až F19 a F30 až F99. Zmínit mohu explicitně poruchy způsobené užívám alkoholu, tabákem či psychotropních látek nebo rovněž fóbie či poruchy spánku,“ uvádí Marek.
Jinde je možné psychické potíže pojistit, ale jen v rozšířených variantách. Například u KB Pojišťovny jsou v rámci připojištění varianty PN Plus zahrnuty jak onemocnění zad, tak i psychická onemocnění, jako například deprese.
Naopak BNP Paribas Cardif Pojišťovna uvádí, že kryje i psychická onemocnění včetně depresí nebo syndromu vyhoření, výjimkou jsou ale také zde závislosti.
Alkohol, závislosti a další omezení
Velké rozdíly najdeme i v přístupu k alkoholu a návykovým látkám. Zatímco některé pojišťovny tyto případy zcela vylučují, jiné přistupují ke krácení plnění.
Generali například uvádí, že v případě pracovní neschopnosti v souvislosti s alkoholem může plnění snížit na polovinu. „Ke krácení z důvodu požití alkoholu nepřistoupíme, pokud se prokáže, že hodnota alkoholu po pojistné události byla do 0,8 promile,“ doplňuje Jitka Urbaníková Volná, manažerka životního pojištění v ČPP.
Praktické detaily, které mohou rozhodnout
Vedle velkých rozdílů existují i drobnosti, které mohou mít v praxi zásadní dopad. Například těhotenství není automaticky považováno za pojistnou událost. Kooperativa upozorňuje, že plnění se vztahuje jen na konkrétní komplikace a je časově omezené.
Rozdíly jsou i v délce plnění. Většina pojišťoven vyplácí dávky maximálně dva roky, ale existují i výjimky podle typu klienta nebo jeho účasti na nemocenském pojištění.
Podobně může být omezená maximální denní dávka podle typu klienta. Například ČPP pro OSVČ v tzv. „paušálním režimu“ dovolí sjednat denní odškodné pouze do výše 600 korun na den, resp. 800 korun na den pro pracovní neschopnost od 60. dne. U vyšších částech je pak třeba již dokládat příjem. Jenže OSVČ, která využívá paušální režim, nemá daňové přiznání, a tedy ani možnost své skutečné příjmy dokázat.
A rozdíly jsou také podle zvolené varianty pojištění či diagnózy. Například KB Pojišťovna u onemocnění zad kryje obecně 60 dnů nemoci. V nejvyšší variantě je to až 730 dnů u onemocnění zad a u těch psychických, jako je například deprese, kryje až 180 dnů.
Liší se rovněž způsob výplaty – někde probíhá průběžně, jinde jednorázově po ukončení pracovní neschopnosti, případně formou záloh.
Ve všech případech je samozřejmě nezbytné pracovní neschopnost doložit. U zaměstnance neschopenkou, u OSVČ nejčastěji potvrzením od lékaře, že zdravotní stav neumožňuje vykonávat danou výdělečnou činnost.