Na růst cen ve stavebnictví a nedostatečné navýšení pojistných částek pojišťovny upozorňují již několik let. Dokazuje to i významný nárůst průměrného pojistného plnění, které pojišťovny klientům vyplácejí. „V roce 2020 byla průměrná škoda na soukromých nemovitostech přes 28 600 korun, v roce 2024 to už bylo 63 600 korun. Proti tomu se průměrné pojistné, které klienti za pojištění svých domů platí, zvýšilo pouze o 38 procent,“ představuje rozdíly Ondřej Poul, ředitel Centra likvidací v pojišťovně Kooperativa. Podobně hovoří i statistiky ostatních pojišťoven. „Průměrně vyplacené pojistné plnění v majetkovém pojištění v posledních letech vzrostlo přibližně trojnásobně, avšak cena majetkového pojištění rostla u rodinných domů průměrně o 46 procent a u rekreačních objektů o 38 procent,“ vysvětluje Marek Woitsch, ředitel Úseku tvorby produktů v ČPP. Živly dokážou škodu vyhnat nahoru Teď si možná mnozí řeknou, že škoda 60 tisíc korun přece není tak moc. Jistě, tato suma asi většinu domácností úplně nezruinuje. Což ovšem nemusí platit v okamžiku, kdy přijde nějaká živelní pohroma, kterých přibývá a roste taky jejich síla. Stačí si vzpomenout na tornádo , které se prohnalo před pár roky jižní Moravou. Nebo loňská „velká voda“ (povodeň, záplava), která napáchala mnoho škod pro změnu hlavně na severní Moravě. Například Kooperativě její klienti po zářijových povodních a bouřkách nahlásili 19 tisíc škod za čtyři miliardy korun. Téměř 17 tisíc z nich už pojišťovna ukončila a klienti obdrželi 2,7 miliardy korun pojistného plnění. ČPP registruje přes 6 800 škod za zhruba 1,7 miliardy korun, vyřízeno bylo již přes 85 procent. Obrovské množství škod spojených s velkou vodou za loňský rok registruje rovněž Generali Česká pojišťovna - záplava způsobila 24 497 škod (meziročně o téměř 800 procent více), a to zároveň v absolutně nejvyšší hodnotě, konkrétně za 3,5 miliardy korun (meziroční nárůst o víc než 2 800 procent). Přitom 78 procent těchto škod vzniklo právě při zářijové velké vodě. „Co do četnosti následují škody způsobené prudkými dešti (13 343 případů) a vichřicí (12 470 případů), která tak opustila své prvenství roku 2023. Zkázonosnou pětici doplňují další projevy bouřek – krupobití (7 953 případů) a blesky (3 948 případů),“ doplňuje statistiky za loňský rok Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny. Stejný trend, pokud jde o nárůst živelních škod, potvrzují i další pojišťovny. Například likvidátoři Kooperativy řešili v roce 2020 celkem 30 348 živelních škod, vloni už to bylo 48 165 tisíc škod. Domácnosti riskují ztráty I přes tento vývoj je však značná část nemovitostí pojištěna nedostatečně. Podle výzkumu České asociace pojišťoven je tu až 70 procent podpojištěných nemovitostí. Majitelé bohužel nereagují na řadu faktorů, které tuto situaci zásadně ovlivňují – inflaci, rostoucí ceny stavebních prací a materiálů. Často ani na rozšiřující se vybavení domovů. Průměrná výše podpojištění přesahuje 30 procent, což znamená, že pojištěný dostane pojistné plnění v průměru pouze ve výši méně než 70 procent skutečné škody. To bohužel potvrdily i loňské povodně. „Řešili jsme případ rodinného domu, který je pojištěn na hodnotu 6,5 milionu korun, ale současná pojistná částka by měla být okolo 11 milionů korun. Smlouva byla staršího data, v posledních dvou letech jsme klientovi nabídli úpravu smlouvy a indexaci, která by mu zajistila odpovídající navýšení pojistné částky, ale ani jedné nabídky klient nevyužil. Pojistné plnění tedy na opravu nebude stačit, asi čtyřicet procent částky bude muset dát ze svého,“ vysvětluje Ondřej Poul. Letitou smlouvu vyměňte za nový produkt Tomu je potřeba předcházet pravidelnou aktualizací pojistné smlouvy nebo rovnou její výměnou za některý z nových produktů, které pojišťovny nabízí. Taková úvaha je na místě zvláště tehdy, pokud už „něco pamatuje“. „Setkáváme se i se smlouvami, které nebyly záměrně aktualizované více než 15 let. Raritu pak představuje smlouva, která ve své podobě sloužila klientce ze středních Čech přes 50 let. Její jakoukoliv aktualizaci pravidelně odmítala,“ popisuje Jan Marek. Přitom platí, že čím je smlouva starší, tím větší riziko podpojištění u ní hrozí. A to není vše. Největším problémem u starých majetkových smluv je často jejich neaktuálnost vzhledem k současným tržním podmínkám a produktové nabídce. „Staré smlouvy mohou obsahovat zastaralé podmínky, které neobsahují dnes běžně sjednávaná pojistná nebezpečí, jako je třeba poškození fasády ptákem, nebo přepětí v elektrické síti. Zároveň mají nové produkty širší rozsah asistenčních služeb,“ říká Milan Káňa, mluvčí Kooperativy. Především pak pojistné částky, jak už bylo zmíněno, neodpovídají aktuálním cenám stavebních materiálů, prací nebo hodnotě nemovitostí, a to může vést k podpojištění. „V současné době se tak dá říci, že, pokud je smlouva starší než třeba pět let, určitě se vyplatí nahradit ji novějším produktem,“ dodává Káňa. I proto pojišťovny klienty, kteří delší dobu smlouvu neaktualizovali, oslovují, aby je na riziko podpojištění upozornily a nabídly jim řešení. Nicméně třeba u Kooperativy si podle doporučení pojišťovny upravilo své smlouvy jen něco málo přes 60 procent oslovených klientů. Kdy smlouvu aktualizovat Aktualizaci smlouvy si ale samozřejmě může hlídat i každý sám, vyžaduje to však odpovědnost. Ideálně je potřeba se revizi věnovat alespoň jednou za dva roky. „A pak vždy, pokud dojde ke zhodnocení majetku, ať je to například výměna oken, střechy, přístavba pergoly, či pořízení nového vybavení domácnosti. Příkladem mohou být také investice do domácích solárních elektráren, na které lidé vynakládají statisícové částky,“ uvedla Renata Čapková, tisková mluvčí ČPP. K orientačnímu výpočtu, jaká pojistná suma je v daný okamžik odpovídající, lze využít majetkové kalkulačky. Tu najdete na webu České asociace pojišťoven ( https://www.cap.cz/kophn ). „Jde o standard výpočtu, kterým se řídí i členské pojišťovny a za kterým stojí, mimo jiných, i experti ČVUT,“ doplňuje Marek. Kalkulačku má na svém webu také Kooperativa a ČPP. U té je dostupná je na kalkulacka.cpp.cz/oceneni-nemovitosti . Aktuální hodnotu zajistí automatická indexace Vhodnějším řešením je ale určitě nastavit si u smlouvy tzv. indexaci. Jde o automatický proces, který zaručí, že pojistka bude vždy souladu se současnou ekonomickou situací a tím, jak se bude vyvíjet. Zkrátka že pojistná smlouva bude odpovídat aktuálním cenám. Pojistná částka je pak automaticky upravena s ohledem na vývoj spotřebního koše, inflaci a také se zohledňuje cena práce a stavebního materiálu. „Současně s navýšením pojistných částek na smlouvě ale pochopitelně dochází také k úpravě pojistného. To jde ruku v ruce. K navýšení nemusí docházet každý rok, záleží právě na vývoji výše zmíněných parametrů,“ říká Marek. Možná i proto stále velká část majitelů rodinných domů tuto možnost nevyužívá. Pokud by chtěl někdo na pojistném přece jen ušetřit, ale přesto mít odpovídající krytí, lze najít řešení. Třeba v podobě spoluúčasti, například ve výši 10 tisíc nebo 20 tisíc korun. „Vyšší spoluúčast cenu pojistného sníží. Menší škody si však klient hradí sám,“ doplňuje Čapková. Bezlimitní pojistka Jinou cestou se vydala KB Pojišťovna, která ve smlouvách žádnou konkrétní pojistnou částku neuvádí a pro stanovení pojistného vychází pouze z plochy nemovitosti a jejího umístění. „V okamžiku škody výši vypláceného pojistného stanovíme podle aktuálních cen stavebních prací a materiálů. To platí jak u totální škody, tak u částečných škod,“ vysvětluje Martin Svoboda z KB Pojišťovny. „Naši klienti tak dostanou tolik peněz, aby si poškozenou část nemovitosti opravili nebo i celý dům postavili v původním rozsahu a kvalitě znovu.“ Navíc pojistka v době odstraňování následků škody může pomoc i s úhradou dočasného ubytování a u velkých škod i se splátkami úvěru na bydlení nebo hypotéky až po dobu jednoho roku. K aktualizaci pojistky u KB pojišťovny tak bude nutné přistoupit pouze v případě, že dojde k rekonstrukci či přístavbě, která má dopad na celkovou plochu nemovitosti, tedy bude mít více metrů než doposud. Pokud si ale pořídíte třeba tepelné čerpadlo a na střechu domu fotovoltaiku, bude se jednat o stavební součást nemovitosti a pojistku nebude nutné upravovat. Co vše mít pojištěné Kromě pojistné částky jsou naprosto zásadní, aby smlouva kryla všechna relevantní rizika. Kvalitní pokrytí zásadních rizik v majetkovém pojištění zahrnuje ochranu proti nejčastějším a nejzávažnějším škodám, jako jsou požár, povodeň, vichřice, krupobití, krádež, vandalismus a vodovodní škody. Důležité je pojistit jak stavbu – rodinný dům, bytovou jednotku, tak i její vybavení – domácnost. Nemělo by se také zapomínat na pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám. Pokud byste se chtěli vyvarovat tomu, aby některé důležité riziko zůstalo nepojištěné, můžete sáhnout po all-risk variantě pojištění. Například u ČPP je to produkt Domex+, který kryje všechna dnes na pojistném trhu dostupná pojistná nebezpečí. „Klient si vybere je pojistný limit, který mu bude vyhovovat,“ říká Čapková. Generali Česká pojišťovna pak nabízí all-risk balíček Můj majetek 2.0. „Ten znamená nejjednodušší možný přístup v rámci pojištění stavby – z pojistné smlouvy totiž plníme vše, co není striktně vyloučeno,“ uvedl Jan Marek. „Tato varianta zahrnuje kompletní výčet pojistných nebezpečí do plné pojistné částky. Navíc přináší allriskové pojištění stavebních součástí včetně technické poruchy strojních a elektronických zařízení. Speciálním bonusem nového balíčku je krytí finančních ztrát, ke kterým dojde v důsledku nefunkčnosti fotovoltaické elektrárny. Dále jsou kryty i estetické škody na pojištěných stavbách, a to až do limitu 100 tisíc korun.“