Úřad vychází z toho, že hluboce zmrazené potraviny se mohou skladovat při -18 °C, ale i při teplotách nižších. „Například pokud by byla hluboce zmrazená potravina zmrazena na -22 °C a během přepravy by bylo povoleno, aby se její teplota zvýšila na -15 °C, došlo by k prudkému navýšení teploty o 7 °C, což není žádoucí. Proto je vhodnější stanovit, že při přepravě se může teplota výrobku krátkodobě zvýšit nejvýše o 3 °C, což by v uvedeném případě vedlo ke zvýšení teploty hluboce zmrazené potraviny maximálně na -19 °C,“ vysvětluje ministerstvo. Podle tajemníka Mrazírenské sekce Potravinářské komory ČR Tomáše Potůčka je takováto situace reálná, větší problémy by ale byly, kdyby teploty kolísaly kolem -12 °C. O této hodnotě podle něj už částečně uvažovala Evropská unie, aby se snižovaly energie a emise oxidu uhličitého. „Tohle ještě bude určitě probíráno a nejspíš se o tomto tématu budeme bavit v budoucích letech,“ dodal. Obecně podle něj platí, že čím jsou potraviny hlouběji zmrazené, tím déle vydrží. „Pokud to chci mít zdravotně nezávadné tři roky, -18°C je jasná volba,“ popsal. Při použití teplot o šest stupňů vyšších se pak může trvanlivost zkrátit, v hlubokém zmrazení totiž degradují tuky. Největší teplotní šok ale stejně podle něj dostávají potraviny při transportu z obchodu domů a potom při uchovávání u spotřebitele, kde lidé často mrazáky nemají nastavené na -18 °C, nebo to ani jejich zařízení neumožní. Pokud by se hluboce zmrazené potraviny nabízely právě při -12 °C, mohlo by už podle něj hrozit jejich roztátí při cestě domů. Novinka je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, může se tak ještě změnit. Zatím se ale žádný z úřadů proti jejímu přijetí nevyslovil, nejspíš tak začne platit od příštího roku.